7.2

Michèle Gleizer: Filmy a seriály

  • Čokoláda
    Čokoláda (2000)
    FilmRole: Mrs. Rivet
    • iTunes
    Hrdinkou romantické kroniky je svobodomyslná cizinka, jež se koncem 50. let nastěhuje do jihofrancouzského městečka. Pronajme si obchod na náměstí, kde otevře cukrárnu s exotickými dobrotami. Stane se objektem nevraživosti většiny místních občanů ovládaných podezíravým starostou. Ten tajuplné krásce prorokuje, že nevydrží ani do Velikonoc. Vianne nicméně ovlivní osudy několika místních žen sužovaných patriarchálními předsudky. Další klíčovou postavou je romský tulák, který hrdince učaruje svou nespoutaností. Fantaskní retro, realizované podle stejnojmenného románu Joanne Harrisové, polemizuje s xenofobií a s černobílým škatulkováním lidských povah.
    76%
    Hrdinkou romantické kroniky je svobodomyslná cizinka, jež se koncem 50. let nastěhuje do jihofrancouzského městečka. Pronajme si obchod na náměstí, kde otevře cukrárnu s exotickými dobrotami. Stane se objektem nevraživosti většiny místních občanů ovládaných podezíravým starostou. Ten tajuplné krásce prorokuje, že nevydrží ani do Velikonoc. Vianne nicméně ovlivní osudy několika místních žen sužovaných patriarchálními předsudky. Další klíčovou postavou je romský tulák, který hrdince učaruje svou nespoutaností. Fantaskní retro, realizované podle stejnojmenného románu Joanne Harrisové, polemizuje s xenofobií a s černobílým škatulkováním lidských povah.
    1
  • Evropa, Evropa
    Evropa, Evropa (1990)
    FilmRole: Salomon's Mother
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    76%
    Ve snímku Evropa, Evropa přibližuje Agnieszka Hollandová roztodivné osudy židovského chlapce Sallyho, jemuž se podařilo přežít stalinskou převýchovu, aby se po drastických zvratech stal synem pluku ve wehrmachtu a nakonec se ocitl jako nadějný adept Hitlerjugend v elitním nacistickém učilišti. Sally je zvláštní ,,antihrdina", který nechce nic víc než přežít. Jeho až ahasverské putování ze Západu na Východ a zase zpět, tedy z nepřátelského tábora do tábora ještě nepřátelštějšího, nabízí v tvorbě Agnieszky Hollandové doposud nezvykle groteskní polohu zobrazení osamělého hrdiny. V okamžicích, kdy se Sally začne projevovat jako individualita a sám se chce odhodlat k činu, vždy zasáhnou dějiny. Využití černého humoru pomáhá režisérce odpatetizovat vážné válečné události, zároveň ale téma nijak nezlehčuje. Skrze tragikomickou situaci zobrazuje absurditu, kterou rodí totalita. Přesvědčivé líčení Sallyho neuvěřitelných zážitků i jeho rozpolcenosti ze dvojího života, jenž ho přinutil hrát roli oběti i pachatele současně, umocňuje relativně poetická kamera skvělého polského kameramana Jacka Petryckého, častého spolupracovníka Agnieszky Hollandové. Snímek doprovází ohromující hudba Zbigniewa Preisnera, která dokresluje hloubku tragického osudu a nesmyslnost a nebezpečí ideologických tezí v životě člověka. Režisérka skvěle vede ve filmu debutujícího dvacetiletého Němce Marca Hofschneidera (coby Sallyho), který se k roli dostal náhodou. Původně měl postavu ztvárnit jeho starší bratr René, ale jelikož se začátek natáčení protahoval, René poněkud zestárl (v době realizace mu bylo již 29 let) a pro roli se už nehodil. Nakonec se ve filmu mihne jako Salomonův starší bratr Isaak. Ačkoli se Sallyho příhody mohou divákům zdát neuvěřitelné, byly inspirovány skutečnými životními anabázemi židovského chlapce Salomona Perela, jemuž se během 2. světové války podařilo uniknout nacistické perzekuci díky tomu, že se vydával za jednoho z nich. Perel pak po čtyřiceti letech mlčení vydal autentické svědectví o svém osudu. Jeho autobiografická kniha nazvaná Salomon - Přežil jsem v Hitlerjugend vyšla v 90. letech také v českém překladu. Bezmála „švejkovský", místy až bizarní snímek se setkal s velmi příznivým přijetím jak v USA, tak v Evropě. Výjimkou bylo Německo, které si nechtělo připomínat svou minulost. Dokonce zde byly vyvinuty aktivity, jež měly zabránit tomu, aby byl film vyslán do soutěže o Oscara. Zajímavé je, že podle původní verze scénáře měl končit scénou, v níž se Salomon Perel po letech setká s bývalými kolegy Němci a vzrušeně zpívá hitlerovské písně. Producenti se obávali reakcí židovského publika a závěr změnili - na plátně se objeví skutečný Salomon Perel, který po válce vykonal ještě jednu cestu, když odjel - tentokrát natrvalo - do Izraele. (Letní filmová škola)
    2
  • Bídníci
    Bídníci (2000)
    Seriál

    Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě.

    76%

    Osudy Jeana Valjeana patří mezi ty příběhy, které se nám nikdy neomrzí a které budeme vždy vděčně přijímat v nové a nové podobě. Bídníci patří mezi ty příběhy, které každá generace francouzských tvůrců pokládá za výzvu. Zatím poslední filmové zpracování vzniklo v koprodukci pěti států a najdeme pod ním podepsány tvůrce úspěšného přepisu Monte Christa: režisérku Josée Dayanovou, scenáristu Didiera Decoina a Gérarda Depardieua tedy 3D, jak toto úspěšné trio nazývá občas francouzský tisk. Pozornému divákovi neunikne, že se mnohé scény natáčely v Čechách a že se v epizodních rolích objeví i naši herci. Román Bídníci (Ubožáci) psal Victor Hugo po celá desetiletí a dokončil jej až v exilu. Příběh Jeana Valjeana, který uprchl z galejí, kam byl odsouzen za krádež chleba, koncipoval Hugo v pěti dílech. Žádný jeho román nedosáhl tak bouřlivého bezprostředního ohlasu jako právě Bídníci. Na jednotlivé svazky čekaly před jejich vydáním v Bruselu a v Paříži zástupci knihkupců a čtenářů snad ze všech čtoucích vrstev obyvatelstva. Jen v samotné Paříži jich bylo v několika dnech rozebráno na 48 000 výtisků a román byl okamžitě překládán do světových jazyků. Záhy se objevovaly i dramatizace a film počítá adaptace již na desítky. Muzikálové zpracování přitáhlo miliony diváků nejen v Evropě.

    3
  • 4
  • 5
  • Ženy z šestého poschodí
    Ženy z šestého poschodí (2010)
    FilmRole: Germaine Bronech

    Paříž, šedesátá léta. Makléř Jean-Louis Joubert, upjatý, konzervativní otec od rodiny, zjistí, že se do šestého patra jeho domu pařížské buržoazie nastěhovala veselá banda španělských služek. Mladá Španělka Marie u něho žačne pracovat a ukáže mu bouřlivý a svérázný svět, jenž je tolik rozdílný od dobrých mravů a upjatosti Jean-Louisova prostředí. Inspirován těmito ženami plnými života se pozvolna uvolňuje a dovoluje si poprvé vychutnávat jednoduché radosti života. Můžeme však opravdu změnit přístup k životu v pětačtyřiceti? (oficiální text distributora)

    Žánry:KomedieRetro
    68%

    Paříž, šedesátá léta. Makléř Jean-Louis Joubert, upjatý, konzervativní otec od rodiny, zjistí, že se do šestého patra jeho domu pařížské buržoazie nastěhovala veselá banda španělských služek. Mladá Španělka Marie u něho žačne pracovat a ukáže mu bouřlivý a svérázný svět, jenž je tolik rozdílný od dobrých mravů a upjatosti Jean-Louisova prostředí. Inspirován těmito ženami plnými života se pozvolna uvolňuje a dovoluje si poprvé vychutnávat jednoduché radosti života. Můžeme však opravdu změnit přístup k životu v pětačtyřiceti? (oficiální text distributora)

    Žánry:KomedieRetro
    6
  • Renoir
    Renoir (2012)
    FilmRole: Aline Renoir
    • Edison

    Film Renoir je založený na skutečném příběhu stárnoucího impresionistického malíře Augustea Renoira a začínajícího filmaře Jeana Renoira. Snímek je vyprávěn nádhernými obrazy, ponořenými do zlaté barvy a vyvolávajícími atmosféru samotné Renoirovy malířské tvorby. Píše se rok 1915 a malíř Auguste Renoir i jeho syn Jean jsou poznamenáni smrtí ženy i matky zároveň. Jejich životy však změní mladá kráska s ohnivými vlasy, která jim dodá ztracenou energii a uměleckou inspiraci. Stane se posledním modelem otce Renoira, kterému zároveň navrátí ztracenou mladost, a v psychicky nestálém Jeanovi svou divokostí i nezkrotným duchem vzbudí nečekané touhy i vášeň k filmovému umění.

    65%

    Film Renoir je založený na skutečném příběhu stárnoucího impresionistického malíře Augustea Renoira a začínajícího filmaře Jeana Renoira. Snímek je vyprávěn nádhernými obrazy, ponořenými do zlaté barvy a vyvolávajícími atmosféru samotné Renoirovy malířské tvorby. Píše se rok 1915 a malíř Auguste Renoir i jeho syn Jean jsou poznamenáni smrtí ženy i matky zároveň. Jejich životy však změní mladá kráska s ohnivými vlasy, která jim dodá ztracenou energii a uměleckou inspiraci. Stane se posledním modelem otce Renoira, kterému zároveň navrátí ztracenou mladost, a v psychicky nestálém Jeanovi svou divokostí i nezkrotným duchem vzbudí nečekané touhy i vášeň k filmovému umění.

    7
  • 8
  • 9
  • Zachraň si, kdo můžeš
    Zachraň si, kdo můžeš (1980)
    FilmRole: Woman in Cafe
    Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.

    Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže.
    Žánry:Drama
    64%
    Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.

    Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže.
    Žánry:Drama
    10
  • 11
  • 12
  • 13
  • 14