Marie Versini: Nejlepší filmy
a seriály

6.0

Marie Versini: Filmy a seriály

  • Vinnetou
    Vinnetou (1963)
    FilmRole: Nšo-či
    Rozlehlou prérií amerického Západu duní výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánského kmene Apačů Mescallerů se staví dráha pro "železného oře". Porušením smlouvy s indiány chce dobrodruh Santer ušetřit peníze, které do stavby železnice vložila společnost Great Western. Neváhá se spojit s Kiowy, odvěkými nepřáteli Apačů. Cestu mu však zkříží mladý inženýr, přezdívaný Old Shatterhand, který byl vyslán, aby dohlédnul na dodržení původních plánů. Není však již příliš pozdě?
    82%
    Rozlehlou prérií amerického Západu duní výbuchy dynamitových náloží. Napříč územím indiánského kmene Apačů Mescallerů se staví dráha pro "železného oře". Porušením smlouvy s indiány chce dobrodruh Santer ušetřit peníze, které do stavby železnice vložila společnost Great Western. Neváhá se spojit s Kiowy, odvěkými nepřáteli Apačů. Cestu mu však zkříží mladý inženýr, přezdívaný Old Shatterhand, který byl vyslán, aby dohlédnul na dodržení původních plánů. Není však již příliš pozdě?
    1
  • 2
  • 3
  • Paris brűle-t-il?
    Paris brűle-t-il? (1966)
    FilmRole: Claire Morandat
    Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
    71%
    Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později.
    4
  • 5
  • Pařížské blues
    Pařížské blues (1961)
    FilmRole: Nicole

    Druhý film režiséra Martina Ritta s dvojicí Paul Newman a Sidney Poitier se odehrává ve městě, které dlouho sloužilo jako útočiště hudebníků černé pleti, kteří sem prchali před rasovými předsudky v USA. Do Paříže ve filmu přijíždí americký jazzband pod vedením skvělého pozounisty a nadějného komponisty Rama Bowena jehož členem je mimo jiné i černý saxofonista Eddie Cook. Oba hlavní představitelé zanedlouho narazí na pár mladých amerických turistek Connie Lampsonovou a Lillian Corningovou, z nichž si každý vybere tu svou. Brzy mezi oběma novými páry začne docházet k neshodám, které se týkají především návratu do USA, po kterém touží Connie i Lillian - do Francie totiž původně přijely pouze na dvoutýdenní dovolenou. Avšak Ram s Eddiem jsou proti, Ram vidí slibně se rozvíjející pařížské angažmá a Eddie se zase jako černoch cítí v Paříži mnohem svobodněji a více respektován než doma. V tomto velmi vydařeném jazzovém filmu si zahrál (jako herec i jako hudebník) také slavný Louis Armstrong a o hudbu se postarala jazzová legenda Duke Ellington.

    64%

    Druhý film režiséra Martina Ritta s dvojicí Paul Newman a Sidney Poitier se odehrává ve městě, které dlouho sloužilo jako útočiště hudebníků černé pleti, kteří sem prchali před rasovými předsudky v USA. Do Paříže ve filmu přijíždí americký jazzband pod vedením skvělého pozounisty a nadějného komponisty Rama Bowena jehož členem je mimo jiné i černý saxofonista Eddie Cook. Oba hlavní představitelé zanedlouho narazí na pár mladých amerických turistek Connie Lampsonovou a Lillian Corningovou, z nichž si každý vybere tu svou. Brzy mezi oběma novými páry začne docházet k neshodám, které se týkají především návratu do USA, po kterém touží Connie i Lillian - do Francie totiž původně přijely pouze na dvoutýdenní dovolenou. Avšak Ram s Eddiem jsou proti, Ram vidí slibně se rozvíjející pařížské angažmá a Eddie se zase jako černoch cítí v Paříži mnohem svobodněji a více respektován než doma. V tomto velmi vydařeném jazzovém filmu si zahrál (jako herec i jako hudebník) také slavný Louis Armstrong a o hudbu se postarala jazzová legenda Duke Ellington.

    6
  • Divokým Kurdistánem
    Divokým Kurdistánem (1965)
    FilmRole: Ingdscha
    Za to, že zbavil zemi obávaného lupiče Žuta, je nyní Kara hostem samotného padišáha a jako projev díků od něho získá ferman dokazující, že jeho nositel Kara ben Mensi je pod vládcovou ochranou. Hrdina se tu seznámí s půvabnou dívkou Ingdšou, dcerou náčelníka Chaldejů Kadira Beje, ale současně se doslechne také o zajetí svého přítele Achmeda el Kordy, syna hadedinského šejka Mohameda Emina, kterého hodlá padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru. Ve skutečnosti se Ahmed pokoušel bránit to, co je v poušti nejvzácnější, vodní pramen devastovaný tureckými vojáky. Ihned se rozhodne vyrazit Ahmedovi na pomoc. Po kurdistánských horách cestuje také další známý, anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem. I ten je zadržen Marchedžovými vojáky, ale lstí Kara ben Nemsiho je osvobozen. Na oplátku se od lorda dovídá o Machredžově hanebném plánu vyvraždit Jecidy, aby nemohli prozradit, že od nich získal velké daně, které však padišáhovi neodevzdal. Díky Nemsímu se Jecidové útoku ubrání, a dokonce zaženou padišáhova zplnomocněnce na útěk. Ten, rozhněvaným padišáhem zbavený všech hodností, se však rozhodne Karovi pomstít. Shromáždí kolem sebe bandu hrdlořezů a přepadne s nimi karavanu, kterou putuje krásná Ingdša. Zavraždí zákeřně čtyři Chaldeje a vinu svede na Karu. Ten je proto poté, co se mu podaří zachránit Achmeda, zajat a společně s přáteli odsouzen k smrti. V poslední chvíli však dorazí Ingdša, aby označila pravého viníka. Ten chce uprchnout, Kara ben Nemsí jej však dostihne a v nelítostném souboji muže proti muži nad ním zvítězí.
    59%
    Za to, že zbavil zemi obávaného lupiče Žuta, je nyní Kara hostem samotného padišáha a jako projev díků od něho získá ferman dokazující, že jeho nositel Kara ben Mensi je pod vládcovou ochranou. Hrdina se tu seznámí s půvabnou dívkou Ingdšou, dcerou náčelníka Chaldejů Kadira Beje, ale současně se doslechne také o zajetí svého přítele Achmeda el Kordy, syna hadedinského šejka Mohameda Emina, kterého hodlá padišáhův zmocněnec Marchedž z Mossulu popravit za vzpouru. Ve skutečnosti se Ahmed pokoušel bránit to, co je v poušti nejvzácnější, vodní pramen devastovaný tureckými vojáky. Ihned se rozhodne vyrazit Ahmedovi na pomoc. Po kurdistánských horách cestuje také další známý, anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem. I ten je zadržen Marchedžovými vojáky, ale lstí Kara ben Nemsiho je osvobozen. Na oplátku se od lorda dovídá o Machredžově hanebném plánu vyvraždit Jecidy, aby nemohli prozradit, že od nich získal velké daně, které však padišáhovi neodevzdal. Díky Nemsímu se Jecidové útoku ubrání, a dokonce zaženou padišáhova zplnomocněnce na útěk. Ten, rozhněvaným padišáhem zbavený všech hodností, se však rozhodne Karovi pomstít. Shromáždí kolem sebe bandu hrdlořezů a přepadne s nimi karavanu, kterou putuje krásná Ingdša. Zavraždí zákeřně čtyři Chaldeje a vinu svede na Karu. Ten je proto poté, co se mu podaří zachránit Achmeda, zajat a společně s přáteli odsouzen k smrti. V poslední chvíli však dorazí Ingdša, aby označila pravého viníka. Ten chce uprchnout, Kara ben Nemsí jej však dostihne a v nelítostném souboji muže proti muži nad ním zvítězí.
    7
  • Žut
    Žut (1964)
    FilmRole: Tschita
    Toto je jeden z příběhů, které prožil odvážný a čestný hrdina v Orientu, kde byl znám pod jménem Kara ben Nemsi. Na počátku příběhu čeká Lord David Lindsay na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa. Místo něj však přijde obchodník Nirwan se zprávou, že Francouz byl zajat bandou obávaného Žuta. Po stopách uneseného obchodníka se vydá Kara ben Nemsi se svým pomocníkem a přítelem Hadžim Halefem Omarem. Bandité mezitím přepadnou usedlost rolníka Oska, který Žutovi neodvedl část úrody jako výpalné. Nestačí zabít všechny, protože Kara s Halefem jedou přepadeným na pomoc, ale unesou Oskovu dceru Džitu. Zatímco Kara s Halefem jsou vlákání do léčky, ze které se jim podaří uniknout jen o pověstný vlas, je dívka uvězněna v podzemní jeskyni, kde je držen i Galingré. Dívce se podaří uniknout a před pronásledovateli najde útočiště v domě obchodníka Nirwana. Netuší, že právě on je bezcitným Žutem, který z ní chce udělat svoji milenku. Stejně tak netuší pravdu ani Lord Lindsay, který Nirwana-Žuta navštíví, aby od něj koupil vzácný koberec. Také on se stane vězněm, za jehož propuštění požaduje zločinec vysoké výkupné. Také Kara ben Nemsi se zradou ocitne v zajetí nemilosrdného lupiče a vraha, nestačí však již vykonat svou pomstu, neboť na jeho sídlo zaútočí vojáci soudce Rugavy Muchtara, zburcovaného Halefem a Galingréovou manželkou Annettou. Samotnému Žutovi se sice podaří uniknout, ale Kara ben Nemsi vyrazí na svém koni Rihovi, aby jej dostihl a potrestal.
    57%
    Toto je jeden z příběhů, které prožil odvážný a čestný hrdina v Orientu, kde byl znám pod jménem Kara ben Nemsi. Na počátku příběhu čeká Lord David Lindsay na své jachtě návštěvu bohatého francouzského obchodníka Galingréa. Místo něj však přijde obchodník Nirwan se zprávou, že Francouz byl zajat bandou obávaného Žuta. Po stopách uneseného obchodníka se vydá Kara ben Nemsi se svým pomocníkem a přítelem Hadžim Halefem Omarem. Bandité mezitím přepadnou usedlost rolníka Oska, který Žutovi neodvedl část úrody jako výpalné. Nestačí zabít všechny, protože Kara s Halefem jedou přepadeným na pomoc, ale unesou Oskovu dceru Džitu. Zatímco Kara s Halefem jsou vlákání do léčky, ze které se jim podaří uniknout jen o pověstný vlas, je dívka uvězněna v podzemní jeskyni, kde je držen i Galingré. Dívce se podaří uniknout a před pronásledovateli najde útočiště v domě obchodníka Nirwana. Netuší, že právě on je bezcitným Žutem, který z ní chce udělat svoji milenku. Stejně tak netuší pravdu ani Lord Lindsay, který Nirwana-Žuta navštíví, aby od něj koupil vzácný koberec. Také on se stane vězněm, za jehož propuštění požaduje zločinec vysoké výkupné. Také Kara ben Nemsi se zradou ocitne v zajetí nemilosrdného lupiče a vraha, nestačí však již vykonat svou pomstu, neboť na jeho sídlo zaútočí vojáci soudce Rugavy Muchtara, zburcovaného Halefem a Galingréovou manželkou Annettou. Samotnému Žutovi se sice podaří uniknout, ale Kara ben Nemsi vyrazí na svém koni Rihovi, aby jej dostihl a potrestal.
    8
  • 9
  • V říši Stříbrného lva
    V říši Stříbrného lva (1965)
    FilmRole: Ingdscha
    Na počátku příběhu se Kadir Bell a jeho hosté, Kara se svým přítelem Halefem, Achmedem, lordem Lindsayem a Archiem dozví o plánech obávaného lupiče Abu Seifa, který se chystá přepadnout rozsáhlé jeskyně hory Nejdir, kde jsou ukryty nejstarší chaldejské poklady. V čele kněží a strážců pokladů je moudrá Mara Durimena, babička Kadirovy dcery Ingdšy. Kara s Halefem, Achmedem a Ingdšou se okamžitě vydají na cestu, aby Maru varovali. Mezitím se Abu Seif spojí s Machredžem z Mossulu, který přežil pád do propasti (v závěru předchozího filmu - Divokým Kurdistánem) a hodlá si s Karou vyřídit účty. Na Karu a jeho družinu čeká obtížná překážka v podobě slaného jezera Šot el Fuad, v jehož vodách zahyne každý, kdo nezná tajný přechod. V noci je Abu Seifem unesena Ingdša, která má posloužit jako rukojmí a donutit Maru, aby lupičům vydala poklady. Karovi s Halefem se podaří překonat jezero, na břehu však klesnou vyčerpáním. Tady je objeví šejk Zedar a podle zákonů svého kmene o pohostinství se jich ujme. Machredžovi se mezitím podaří u Padišáha obvinit Nemsiho ze zločinů, které ve skutečnosti spáchal on sám. Vládce vydá rozkaz zadržet Nemsiho, což Machredž provede a pak se vydá za Abů Seifem, aby jej při plenění chaldejských pokladů nepředešel. Karovi se podaří přesvědčit Padišáha o své nevině a pak spěchají k Nejdiru, kde se Chaldejové zoufale brání zuřivému útoku banditů. Achmed zabije v souboji Abu Sifa a osvobodí Ingdžu. Kara s pomocí Hadedinů připraví plán jak bandity porazit. Obklíčí v noci tábor Machredžových mužů a zažene je na útěk. V závěrečném souboji proti sobě opět stane čestný Kara ben Nemsi a podlý Machredž z Mossulu.
    52%
    Na počátku příběhu se Kadir Bell a jeho hosté, Kara se svým přítelem Halefem, Achmedem, lordem Lindsayem a Archiem dozví o plánech obávaného lupiče Abu Seifa, který se chystá přepadnout rozsáhlé jeskyně hory Nejdir, kde jsou ukryty nejstarší chaldejské poklady. V čele kněží a strážců pokladů je moudrá Mara Durimena, babička Kadirovy dcery Ingdšy. Kara s Halefem, Achmedem a Ingdšou se okamžitě vydají na cestu, aby Maru varovali. Mezitím se Abu Seif spojí s Machredžem z Mossulu, který přežil pád do propasti (v závěru předchozího filmu - Divokým Kurdistánem) a hodlá si s Karou vyřídit účty. Na Karu a jeho družinu čeká obtížná překážka v podobě slaného jezera Šot el Fuad, v jehož vodách zahyne každý, kdo nezná tajný přechod. V noci je Abu Seifem unesena Ingdša, která má posloužit jako rukojmí a donutit Maru, aby lupičům vydala poklady. Karovi s Halefem se podaří překonat jezero, na břehu však klesnou vyčerpáním. Tady je objeví šejk Zedar a podle zákonů svého kmene o pohostinství se jich ujme. Machredžovi se mezitím podaří u Padišáha obvinit Nemsiho ze zločinů, které ve skutečnosti spáchal on sám. Vládce vydá rozkaz zadržet Nemsiho, což Machredž provede a pak se vydá za Abů Seifem, aby jej při plenění chaldejských pokladů nepředešel. Karovi se podaří přesvědčit Padišáha o své nevině a pak spěchají k Nejdiru, kde se Chaldejové zoufale brání zuřivému útoku banditů. Achmed zabije v souboji Abu Sifa a osvobodí Ingdžu. Kara s pomocí Hadedinů připraví plán jak bandity porazit. Obklíčí v noci tábor Machredžových mužů a zažene je na útěk. V závěrečném souboji proti sobě opět stane čestný Kara ben Nemsi a podlý Machredž z Mossulu.
    10
  • 11
  • 12
  • Old Firehand
    Old Firehand (1966)
    FilmRole: Nscho-tschi
    Když jsou Vinnetou a jeho sestra Nšo-či na cestě pohraničím mezi Texasem a Novým Mexikem, přepadne je banda nelítostného pistolníka Silerse. Když už se zdá, že nedokáží padouchům uniknout, objeví se zálesák Old Firehand a jeho přátelé Tom, Caleb a Mojžíš, kteří jim v poslední chvíli přispěchají na pomoc a bandity zaženou. Společně pokračují v cestě, až dorazí do malého mexického městečka Miramonte, které se ocitlo uprostřed potíží poté, co tu byl po přestřelce zatčen Silersův bratr Billy Bob. Silers chce bratra osvobodit a každou cenu a městečko se rozdělí na dva tábory, jedni chtějí Billyho Boba propustit, aby měli od Silerse pokoj, druzí to odmítají, protože tuší, že se tím nic nevyřešilo. Stejného názoru je i seržant Mendozza, který má na starosti bezpečnost městečka a rezolutně odmítne banditu propustit. Silers se připravuje se svou bandou k útoku a Mendozza požádá Vinnetoua, Old Firehanda a jeho přátele o pomoc při obraně městečka. Situace se dramaticky zhorší, když se několik občanů pokusí Billyho Boba osvobodit a v následné přestřelce je bratr obávaného bandity zabit. Je jasné, že teď už se zuřící Silers nezastaví před ničím, odhodlán pomstíti smrt bratra je odhodlán městečko třeba srovnat se zemí. Statečné obránce čeká těžký boj.
    45%
    Když jsou Vinnetou a jeho sestra Nšo-či na cestě pohraničím mezi Texasem a Novým Mexikem, přepadne je banda nelítostného pistolníka Silerse. Když už se zdá, že nedokáží padouchům uniknout, objeví se zálesák Old Firehand a jeho přátelé Tom, Caleb a Mojžíš, kteří jim v poslední chvíli přispěchají na pomoc a bandity zaženou. Společně pokračují v cestě, až dorazí do malého mexického městečka Miramonte, které se ocitlo uprostřed potíží poté, co tu byl po přestřelce zatčen Silersův bratr Billy Bob. Silers chce bratra osvobodit a každou cenu a městečko se rozdělí na dva tábory, jedni chtějí Billyho Boba propustit, aby měli od Silerse pokoj, druzí to odmítají, protože tuší, že se tím nic nevyřešilo. Stejného názoru je i seržant Mendozza, který má na starosti bezpečnost městečka a rezolutně odmítne banditu propustit. Silers se připravuje se svou bandou k útoku a Mendozza požádá Vinnetoua, Old Firehanda a jeho přátele o pomoc při obraně městečka. Situace se dramaticky zhorší, když se několik občanů pokusí Billyho Boba osvobodit a v následné přestřelce je bratr obávaného bandity zabit. Je jasné, že teď už se zuřící Silers nezastaví před ničím, odhodlán pomstíti smrt bratra je odhodlán městečko třeba srovnat se zemí. Statečné obránce čeká těžký boj.
    13