Sarah Miles: Nejlepší filmy
a seriály

6.6

Sarah Miles: Filmy a seriály

  • Ryan's Daughter
    Ryan's Daughter (1970)
    FilmRole: Rose 'Rosy' Ryan Shaughnessy

    Film Davida Leana vypráví příběh nešťastné Rosy Ryanové, dcery hostinského v malé rybářské vesnici na pobřeží Irska. V Evropě zuří první světová válka, ale život v tomto zapadlém koutě světa určuje chudoba, katolická víra a nenávist vůči Britům. Rosy, jíž by otec nejraději snesl modré z nebe, se zamiluje do ovdovělého učitele Charlese Shaughnessyho. A i když Charles zpočátku váhá, vědom si značného věkového rozdílu, nakonec podlehne stejnému citu a koná se svatba. Rosy ale brzy poznává, že soužití s manželem si představovala poněkud jinak. Naděje, které do manželství vkládala, zůstávají nevyslyšeny a tak není divu, že mladá žena hledá lásku jinde. Ryanova dcera patří ve filmografii ke klasice britské kinematografie. Jde o jedno z vrcholných děl, které vyniká jak nádherným obrazovým zpracováním, tak přesvědčivým psychologickým ponorem do nitra postav. Hudbu k tomuto intimnímu příběhu epických rozměrů napsal Maurice Jarre, scénář pak jeden z Leanových dvorních spolupracovníků Robert Bolt. Snímek byl oceněn dvěma Oscary a to za nejlepší kameru (Freddie Young) a nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (John Mills).

    Režie:David Lean
    76%

    Film Davida Leana vypráví příběh nešťastné Rosy Ryanové, dcery hostinského v malé rybářské vesnici na pobřeží Irska. V Evropě zuří první světová válka, ale život v tomto zapadlém koutě světa určuje chudoba, katolická víra a nenávist vůči Britům. Rosy, jíž by otec nejraději snesl modré z nebe, se zamiluje do ovdovělého učitele Charlese Shaughnessyho. A i když Charles zpočátku váhá, vědom si značného věkového rozdílu, nakonec podlehne stejnému citu a koná se svatba. Rosy ale brzy poznává, že soužití s manželem si představovala poněkud jinak. Naděje, které do manželství vkládala, zůstávají nevyslyšeny a tak není divu, že mladá žena hledá lásku jinde. Ryanova dcera patří ve filmografii ke klasice britské kinematografie. Jde o jedno z vrcholných děl, které vyniká jak nádherným obrazovým zpracováním, tak přesvědčivým psychologickým ponorem do nitra postav. Hudbu k tomuto intimnímu příběhu epických rozměrů napsal Maurice Jarre, scénář pak jeden z Leanových dvorních spolupracovníků Robert Bolt. Snímek byl oceněn dvěma Oscary a to za nejlepší kameru (Freddie Young) a nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli (John Mills).

    Režie:David Lean
    1
  • Hercule Poirot
    Hercule Poirot (1989)
    Seriál
    • iVysílání
    • O2 TV
    • Filmbox+
    75%
    2
  • Sluha
    Sluha (1963)
    FilmRole: Vera
    • iTunes
    75%
    3
  • 4
  • Naděje a sláva
    Naděje a sláva (1987)
    FilmRole: Grace Rohanová
    • Max
    73%
    5
  • Zvětšenina
    Zvětšenina (1966)
    FilmRole: Patricia

    Filmová esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie.
    Je mladý, pohledný, úspěšný a bohatý, svět – zejména jeho ženská část – mu leží u nohou. Módní fotograf Thomas, ochotný pro získání nevšedních snímků přenocovat v noclehárně mezi nuzáky, aby ovšem vzápětí přesedl do svého rolls-roycu a odjel do svého ateliéru fotit atraktivní modelku. Dravý, arogantní, sebevědomý – a přece vnitřně, skrytě zranitelný. Do londýnského Maryon parku jej zavedla vlastně náhoda. Ale správný fotograf neudělá krok bez svého aparátu a vzdálená dvojice milenců, skotačící na pozadí nádherné, majestátní zeleně je příliš zajímavým objektem, než aby ji jen tak přehlédl. Jenomže náladové fotografie v sobě, jak má Thomas brzy zjistit, skrývají znepokojivé tajemství…
    Zvětšeninu natočil Michelangelo Antonioni podle povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara Babí léto (česky vyšlo ve Světové literatuře v r. 1968 již pod názvem Zvětšenina). Se spoluscenáristou Toninem Guerrou přesadil její příběh z Paříže do Londýna, který byl v polovině šedesátých let minulého století avantgardní metropolí, centrem hippies, boomu všech druhů umění – pop-artu, fotografie, divadla, módy i hudby. Antonioni se na svůj první zahraniční film důkladně připravoval. Žil v Londýně osm měsíců, vyzpovídal desítky příslušníků nejrůznějších profesí, chodil po klubech, vstřebával onu specifickou, nepopsatelnou atmosféru. A pak jej za půl roku natočil. Navázal jím přímo na svou „tetralogii citů“ z let 1959–1964 (Dobrodružství, Noc, Zatmění, Červená pustina). Opět nabídl divákovi mnohovrstevnaté metaforické dílo se záměrně neuzavřenými motivy, provokující k mnoha interpretacím. Zvětšenina je detektivním příběhem s hádankou, psychologickou studií, filmovou úvahou o hranicích výtvarných a narativních umění i filozofickou esejí o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Antonioni jí vzdal i hold intuici, jedné ze svých stěžejních tvůrčích metod. Přihlásil se k ní zejména výroky „Dělám filmy spíše žaludkem než mozkem“ nebo „Zkušenost mě naučila, že pokud je intuice krásná, pak je správná.“ (Česká televize)

    73%

    Filmová esej o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Jedno z nejslavnějších děl světové kinematografie.
    Je mladý, pohledný, úspěšný a bohatý, svět – zejména jeho ženská část – mu leží u nohou. Módní fotograf Thomas, ochotný pro získání nevšedních snímků přenocovat v noclehárně mezi nuzáky, aby ovšem vzápětí přesedl do svého rolls-roycu a odjel do svého ateliéru fotit atraktivní modelku. Dravý, arogantní, sebevědomý – a přece vnitřně, skrytě zranitelný. Do londýnského Maryon parku jej zavedla vlastně náhoda. Ale správný fotograf neudělá krok bez svého aparátu a vzdálená dvojice milenců, skotačící na pozadí nádherné, majestátní zeleně je příliš zajímavým objektem, než aby ji jen tak přehlédl. Jenomže náladové fotografie v sobě, jak má Thomas brzy zjistit, skrývají znepokojivé tajemství…
    Zvětšeninu natočil Michelangelo Antonioni podle povídky argentinského spisovatele Julia Cortázara Babí léto (česky vyšlo ve Světové literatuře v r. 1968 již pod názvem Zvětšenina). Se spoluscenáristou Toninem Guerrou přesadil její příběh z Paříže do Londýna, který byl v polovině šedesátých let minulého století avantgardní metropolí, centrem hippies, boomu všech druhů umění – pop-artu, fotografie, divadla, módy i hudby. Antonioni se na svůj první zahraniční film důkladně připravoval. Žil v Londýně osm měsíců, vyzpovídal desítky příslušníků nejrůznějších profesí, chodil po klubech, vstřebával onu specifickou, nepopsatelnou atmosféru. A pak jej za půl roku natočil. Navázal jím přímo na svou „tetralogii citů“ z let 1959–1964 (Dobrodružství, Noc, Zatmění, Červená pustina). Opět nabídl divákovi mnohovrstevnaté metaforické dílo se záměrně neuzavřenými motivy, provokující k mnoha interpretacím. Zvětšenina je detektivním příběhem s hádankou, psychologickou studií, filmovou úvahou o hranicích výtvarných a narativních umění i filozofickou esejí o nemožnosti uchopit objektivní pravdu. Antonioni jí vzdal i hold intuici, jedné ze svých stěžejních tvůrčích metod. Přihlásil se k ní zejména výroky „Dělám filmy spíše žaludkem než mozkem“ nebo „Zkušenost mě naučila, že pokud je intuice krásná, pak je správná.“ (Česká televize)

    6
  • Báječní muži na létajících strojích
    Báječní muži na létajících strojích (1965)
    FilmRole: Patricie Rawnsleyová
    Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn-Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody.
    73%
    Ikaros byl první, kdo se pokusil odhodit zemskou tíži a volně jako pták vzlétnout ke slunci. A i přes jeho tragický konec tenhle sen lidstvo nikdy neopustil. Dnes, na samém počátku dvacátého století, se konečně tato odvěká touha naplňuje. Bachraté, nemotorné stroje mají sice ještě daleko k eleganci a výkonům stříbrných ptáků budoucnosti, nejsou příliš spolehlivé a následky ztroskotání mohou být víc než tragické, ti, kdo je sedlají, však na takové maličkosti nehledí. První aviatici jsou nadšenci a rekrutují se z celého světa. To si dobře uvědomuje vydavatel anglického deníku Daily Post lord Rawnsley, který vypsal odměnu deset tisíc liber pro vítěze leteckého závodu na trase Londýn-Paříž. Kromě cílů ryze pekuniárních, které jistě nejsou zanedbatelné (tato akce nepochybně významně zvýší odběr listu a to je i v roce 1910 velmi zajímavé), má celá věc i cíle řekněme daleko ušlechtilejší: zvýší se prestiž Anglie a celý svět se opět přesvědčí, že Británie neovládá jen moře. Neboť není pochyb o tom, že v tomto závodě všech závodů zvítězí domácí borec... Děj filmu režiséra Annakina je sice smyšlený, odpovídá ale přesně době, kdy celý svět žil pod dojmem prvních úspěchů v dobývání vzduchu. Závodu Londýn-Paříž se ve filmu účastní 13 strojů, z nich 6 představuje originální typy, jakými byly vedle Blériotových i stroje značky Avro, Demoiselle, Antoinette apod. Sedm dalších strojů bylo pro potřeby filmu zkonstruováno podle původních plánů. Na rozdíl od originálních strojů, které po jistých úpravách byly schopny letu, se ovšem tyto "atrapy" mohly pohybovat jen v závěsu na silných jeřábech. Filmu, který byl nominován na Oscara i Zlatý glóbus, je sice dnes už více než čtyřicet let, nicméně dosud neztratil nic ze svého půvabu a pohody.
    7
  • 8
  • 9
  • Námezdní síla
    Námezdní síla (1973)
    FilmRole: Lady Franklin
    66%
    10
  • 11
  • White Mischief
    White Mischief (1987)
    FilmRole: Alice de Janzé
    61%
    12
  • Velekněz lásky
    Velekněz lásky (1981)
    FilmRole: Film Star
    • Netflix
    61%
    13
  • Hluboký spánek
    Hluboký spánek (1978)
    FilmRole: Charlotte Sternwood

    Generál Sternwood si najme soukromého detektiva Philipa Marlowa, aby vypátral podvodného knihkupce Artura Geigera, který ho vydírá. Generál mu odmítá vyplatit vyděracký úpis. Generál je starý, ochrnutý, ale bohatý muž, který má dvě dcery. Starší Charlotte je vdaná za Rustyho Regana, který ji však opustil, mladší Camilla je narkomanka a chová se jako dítě. Na doporučení inspektora Carsona Marlowe případ převezme, ale postupně se zaplete do pavučiny hazardu, drog a dalších vražd. První zemře generálův řidič Taylor, který Camillu miloval. Knihkupec a vyděrači Geigera, který obchoduje s pornografií, zastřelí při fotografovaní nahé a nadrogované Camilly. Uprostřed toho všeho Marlow naváže milostný vztah s generálovou starší dcerou Charlotte. Ta chce otce ušetřit dalšího vydírání kvůli fotografiím nahé sestry Camilly a chce zločincům zaplatit. Požadovanou částku si chce půjčit od Eddieho Marse, majitele nočního podniku. Na scénu přichází Joe Brody, kterému generál kdysi zaplatil za to, aby si Camilly přestal všímat. Marlowe je už zestárlý a unavený muž. Ví, že proti příslušníkům vysoké společnosti a policejní mašinérii je celkem bezmocný, ale pátrání se nikdy nevzdává. I když ho zradí, zbijou a do očí mu míří hlavní pistole, nikdy neztrácí ze zřetele svou úlohu.

    59%

    Generál Sternwood si najme soukromého detektiva Philipa Marlowa, aby vypátral podvodného knihkupce Artura Geigera, který ho vydírá. Generál mu odmítá vyplatit vyděracký úpis. Generál je starý, ochrnutý, ale bohatý muž, který má dvě dcery. Starší Charlotte je vdaná za Rustyho Regana, který ji však opustil, mladší Camilla je narkomanka a chová se jako dítě. Na doporučení inspektora Carsona Marlowe případ převezme, ale postupně se zaplete do pavučiny hazardu, drog a dalších vražd. První zemře generálův řidič Taylor, který Camillu miloval. Knihkupec a vyděrači Geigera, který obchoduje s pornografií, zastřelí při fotografovaní nahé a nadrogované Camilly. Uprostřed toho všeho Marlow naváže milostný vztah s generálovou starší dcerou Charlotte. Ta chce otce ušetřit dalšího vydírání kvůli fotografiím nahé sestry Camilly a chce zločincům zaplatit. Požadovanou částku si chce půjčit od Eddieho Marse, majitele nočního podniku. Na scénu přichází Joe Brody, kterému generál kdysi zaplatil za to, aby si Camilly přestal všímat. Marlowe je už zestárlý a unavený muž. Ví, že proti příslušníkům vysoké společnosti a policejní mašinérii je celkem bezmocný, ale pátrání se nikdy nevzdává. I když ho zradí, zbijou a do očí mu míří hlavní pistole, nikdy neztrácí ze zřetele svou úlohu.

    14
  • 15
  • Muž, který miloval kočičí tanec
    Muž, který miloval kočičí tanec (1973)
    FilmRole: Catherine Crockerová
    Westernové drama natočené podle úspěšného románu Marilyn Durhamové. Jeho hrdinou je Jay Grobart, který vzal spravedlnost do vlastních rukou, když zabil muže, jenž znásilnil jeho indiánskou manželku Tančící kočku. Po propuštění z vězení společně s kumpány Dawesem, Charliem a Billym přepadne vlak kde ukradne sto tisíc dolarů. Nedobrovolně je tu nucena se k nim připojit Catherine, mladá žena, která právě opustila manžela. Jay ženu chrání před kumpány a ona postupně odhaluje jeho příběh i to, že přepadl vlak, aby získal peníze a mohl vykoupit své děti od manželčina bratra Železného orla. Současně s tím jak narůstají konflikty mezi členy bandy, Jay a Catherine se začínají sbližovat. Před sebou však mají řadu nebezpečných míst a v patách pronásledovatele, v jejichž čele je zkušeným Lapchance a také Crocker, který chce zpět svou ženu
    Žánry:Western
    57%
    Westernové drama natočené podle úspěšného románu Marilyn Durhamové. Jeho hrdinou je Jay Grobart, který vzal spravedlnost do vlastních rukou, když zabil muže, jenž znásilnil jeho indiánskou manželku Tančící kočku. Po propuštění z vězení společně s kumpány Dawesem, Charliem a Billym přepadne vlak kde ukradne sto tisíc dolarů. Nedobrovolně je tu nucena se k nim připojit Catherine, mladá žena, která právě opustila manžela. Jay ženu chrání před kumpány a ona postupně odhaluje jeho příběh i to, že přepadl vlak, aby získal peníze a mohl vykoupit své děti od manželčina bratra Železného orla. Současně s tím jak narůstají konflikty mezi členy bandy, Jay a Catherine se začínají sbližovat. Před sebou však mají řadu nebezpečných míst a v patách pronásledovatele, v jejichž čele je zkušeným Lapchance a také Crocker, který chce zpět svou ženu
    Žánry:Western
    16
  • 17
  • Jed
    Jed (1981)
    FilmRole: Dr. Marion Stowe
    55%
    18