Franta Kocourek: Nejlepší filmy
a seriály

7.0

Franta Kocourek: Filmy a seriály

  • Balada pro banditu
    Balada pro banditu (1978)
    FilmRole: silák
    • VOYO
    Miroslav Donutil jako loupežník Nikola Šuhaj bojuje kytarou a krásnými písničkami... Legendy a mýty Podkarpatské Rusi, překrásné části meziválečné Československé republiky, okouzlily spisovatele Ivana Olbrachta, který na jejich základě napsal knihu o velkém a slavném loupežníkovi Nikolu Šuhajovi. Kouzlo tohoto příběhu po několika desítkách let upoutalo prozaika a dramatika Milana Uhdeho, který napsal o Nikolovi divadelní hru Balada pro banditu. Písně, které jsou organickou součástí děje, a které vydržely nezávisle na hře a filmu, zkomponoval skladatel Miloš Štědroň. Některé z nich doslova zlidověly. Hru po několik sezón s velkým úspěchem a ohlasem uvádělo brněnské Divadlo na provázku. V roce 1978 se tento příběh o lásce, zradě, temných kouzlech, lidské závisti a o takřka nemožném boji za svobodu rozhodl natočit režisér Vladimír Sís. Tehdy zakázaného Milana Uhdeho "přikryl" svým jménem Zdeněk Pospíšil. Režisér ve značné míře zachoval divadelní formu muzikálu, kterou však zasadil do reálného prostředí malého lesního amfiteátru, kam přicházejí diváci, s kterými volně splývají aktéři příběhu. Vladimír Sís zachoval i herecké obsazeni, uvidíte Miroslava Donutila jako Nikolu Šuhaje, Ivu Bittovou jako Eržiku, z dalších postav jmenujme alespoň Jiřího Pechu jako velitele četníků a Bolka Polívku jako zbabělého a mazaného kupce Mageriho. Nevšední filmové dílo získalo řadu cen na domácích i zahraničních festivalech, samostatně byla oceněna Iva Bittová za ženský herecký výkon a Miloš Štědroň za hudbu. (Česká televize)
    73%
    Miroslav Donutil jako loupežník Nikola Šuhaj bojuje kytarou a krásnými písničkami... Legendy a mýty Podkarpatské Rusi, překrásné části meziválečné Československé republiky, okouzlily spisovatele Ivana Olbrachta, který na jejich základě napsal knihu o velkém a slavném loupežníkovi Nikolu Šuhajovi. Kouzlo tohoto příběhu po několika desítkách let upoutalo prozaika a dramatika Milana Uhdeho, který napsal o Nikolovi divadelní hru Balada pro banditu. Písně, které jsou organickou součástí děje, a které vydržely nezávisle na hře a filmu, zkomponoval skladatel Miloš Štědroň. Některé z nich doslova zlidověly. Hru po několik sezón s velkým úspěchem a ohlasem uvádělo brněnské Divadlo na provázku. V roce 1978 se tento příběh o lásce, zradě, temných kouzlech, lidské závisti a o takřka nemožném boji za svobodu rozhodl natočit režisér Vladimír Sís. Tehdy zakázaného Milana Uhdeho "přikryl" svým jménem Zdeněk Pospíšil. Režisér ve značné míře zachoval divadelní formu muzikálu, kterou však zasadil do reálného prostředí malého lesního amfiteátru, kam přicházejí diváci, s kterými volně splývají aktéři příběhu. Vladimír Sís zachoval i herecké obsazeni, uvidíte Miroslava Donutila jako Nikolu Šuhaje, Ivu Bittovou jako Eržiku, z dalších postav jmenujme alespoň Jiřího Pechu jako velitele četníků a Bolka Polívku jako zbabělého a mazaného kupce Mageriho. Nevšední filmové dílo získalo řadu cen na domácích i zahraničních festivalech, samostatně byla oceněna Iva Bittová za ženský herecký výkon a Miloš Štědroň za hudbu. (Česká televize)
    1
  • Antonyho šance
    Antonyho šance (1986)
    FilmRole: Pako
    • VOYO
    Titulní postavou filmu Víta Olmera je mladý vdovec Antony, který je po návratu z psychiatrické léčebny posedlý představou spokojeného rodinného života. Hledá matku pro svou tříletou dcerku, o niž se zatím starají rodiče jeho ženy, která tragicky zahynula při autonehodě. Aby Barborku získal do péče, ožení se narychlo s náhodně vybranou partnerkou, aniž ji připraví na její novou roli matky. Lehkomyslná Marta má ale jiné plány... (oficiální text distributora)
    Režie:Vít Olmer
    68%
    Titulní postavou filmu Víta Olmera je mladý vdovec Antony, který je po návratu z psychiatrické léčebny posedlý představou spokojeného rodinného života. Hledá matku pro svou tříletou dcerku, o niž se zatím starají rodiče jeho ženy, která tragicky zahynula při autonehodě. Aby Barborku získal do péče, ožení se narychlo s náhodně vybranou partnerkou, aniž ji připraví na její novou roli matky. Lehkomyslná Marta má ale jiné plány... (oficiální text distributora)
    Režie:Vít Olmer
    2
  • Páni Edisoni
    Páni Edisoni (1987)
    FilmRole: inseminátor Hubička zvaný Motorovej bejk
    • VOYO
    64%
    3
  • Pavlínka
    Pavlínka (1974)
    Film

    Albrechtice u Jablonce. Šestnáctiletá Pavlínka Linková (B. Hausnerová) žije s babičkou Barborou (M. Brožová), zdejší porodní bábou, která ji po smrti dívčiných rodičů vychovala. Půvabná dívka zažívá první milostné vzplanutí k mladému dělníkovi z textilky v nedalekém Svárově Pavlu Žákovi (M. Kleis). Ve stycích s Pavlem jí však babička všemožně brání. Jednak jako porodní bába dobře ví, co se může stát, jednak si sama dobře pamatuje svá dávná dobrodružství. Láska si ovšem nedá poroučet, zejména ne od ustarané babičky. Jsou tu však i jiné překážky. Svárovští textiláci totiž chystají stávku a demonstraci proti propouštění a snižování mezd, ředitel továrny zase chystá ráznou odpověď. Píše se totiž rok 1870 a nic netušící Pavlínka se ocitne uprostřed událostí, které vejdou do dějin… Film Karla Kachyni vznikl na motivy románu Svárov spisovatele Alfréda Technika. Odehrává se na pozadí skutečné stávky v obci Svárov (dnes součást města Velké Hamry), kterou 31. března 1870 krvavě potlačilo četnictvo a armáda. (Česká televize)

    64%

    Albrechtice u Jablonce. Šestnáctiletá Pavlínka Linková (B. Hausnerová) žije s babičkou Barborou (M. Brožová), zdejší porodní bábou, která ji po smrti dívčiných rodičů vychovala. Půvabná dívka zažívá první milostné vzplanutí k mladému dělníkovi z textilky v nedalekém Svárově Pavlu Žákovi (M. Kleis). Ve stycích s Pavlem jí však babička všemožně brání. Jednak jako porodní bába dobře ví, co se může stát, jednak si sama dobře pamatuje svá dávná dobrodružství. Láska si ovšem nedá poroučet, zejména ne od ustarané babičky. Jsou tu však i jiné překážky. Svárovští textiláci totiž chystají stávku a demonstraci proti propouštění a snižování mezd, ředitel továrny zase chystá ráznou odpověď. Píše se totiž rok 1870 a nic netušící Pavlínka se ocitne uprostřed událostí, které vejdou do dějin… Film Karla Kachyni vznikl na motivy románu Svárov spisovatele Alfréda Technika. Odehrává se na pozadí skutečné stávky v obci Svárov (dnes součást města Velké Hamry), kterou 31. března 1870 krvavě potlačilo četnictvo a armáda. (Česká televize)

    4
  • Smrt v kruhu
    Smrt v kruhu (1989)
    Film
    • iVysílání
    57%
    5
  • Hudba kolonád
    Hudba kolonád (1975)
    Film
    49%
    6