Anna Javorková

Zdánlivě nenápadný, ale nanejvýš kultivovaný herecký projev členky činohry Slovenského národního divadle A. Javorkové obohatil už za léta její aktivní herecké práce nejednu divadelní inscenaci. či televizní hru. S její tváří se mojí možnost setkat návštěvníci SND od r. 1974. kdy byla přijata do souboru jako tehdy jedna z nejmladších členek. Je výraznou představitelkou především dramaticky závažných a charakterově složitých postav. Svůj talent úspěšně rozvíjí jak v rolích klasického repertoáru, tak i současných. dnešních mladých žen. V souvislosti s těmi prvně jmenovanými je nutné se zmínit především o Alexandře z Čechovova Platonova, Kátě z Měsíce na vsi, Kateřině z Bratrů Karamazových, Máše za Tří sester. Byla však i půvabnou Solveig v Ibsenově Peeru Gyntovi, Uljanovovou v současné sovětské hře Modří koně na červené trávě, Zuzkou v Kováčikově Soli země, nebo Maggie ve hře Ledař přichází. Během hostování SND v Praze ji měli možnost vidět pražští diváci jako Maryšu ve stejnojmenném dramatu bří. Mrštíků. Není náhodou, že v jejím repertoáru - a nejen divadelním - převažují postavy ruské a sovětské dramatiky. Schopnost A. Javorkové reprodukovat často velmi složité ženské hrdinky bez zbytečného pathosu. či stylizace není častým zjevem mezi mladými herečkami. Také televize využívá v hojné míře osobitost výrazu této herečky. Viděli jsme ji např. v televizní adaptaci Lermontovovy Maškarády, inscenacích Past. Hranice únavy, Skláři, Revoluční etuda, Cesta, Růže a sníh atd.