Jméno herečky S. Dvořákové nepatří sice k těm, která slýcháme, nebo čteme příliš často, nicméně do našeho hereckého souboru bezesporu patří. Už proto, že její zajímavá tvář a přijemný, melodický hlas přinesl za vice než deset let aktivní tvůrčí práce nejeden vskutku kvalitní umělecký zážitek. Po absolutoriu pražské DAMU (1973) začala S. Dvořáková působit na scéně Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Během tří sezón, které tu strávila, vytvořila několik zajímavých postav především současných mladých žen a dívek. Její Naďa z dramatizace Páralova románu Mladý muž a bílá velryba patří k těm nejlepším. Byla však i romantickou Helenou v Milencích z kiosku, v níž dokázala přesvědčit o dalších polohách svého rejstříku. Stále však hledala tu pravou formu herecké práce. V r. 1977 opustila činoherní scénu a zkusila práci zcela odlišnou. S Černým divadlem procestovala řadu zemí a jako "neviditelná herečka" poznala zákulisí náročné divadelní práce založené na principu syntézy pohybu, hudby. V poslední době se věnuje především monodramatu, rsp. divadlu jednoho herce. Můžeme ji vidět v pražské Viole v sedmdesátiminutovém představeni obtížného monologu Karl Fruchtmanna Nikdosi, se kterým se úspěšně zúčastnila i chebské přehlídky Divadla jednoho herce. Vystupuje i v Redutě s monodramatem Ekvipáž. Mimo to se věnuje dabingu, práci v televizi i ve filmu. Zatím největší filmovou příležitostí pro ni byla hlavní role v Záchvěvu strachu režiséra P. Soukupa.