6.3

Alexander Schuster: Filmy a seriály

  • Tatér z Osvětimi
    Tatér z Osvětimi (2024)
    SeriálRole: dozorce Stiwitz
    • SkyShowtime
    Tatér z Osvětimi je inspirován srdcervoucím příběhem Laliho a Gity Sokolov. Lali (Jonah Hauer-King) přijel do Osvětimi-Březinky v roce 1942 a krátce po příjezdu se stal jedním z tätowiererů (tatérů), kteří měli za úkol tetovat spoluvězňům na ruce identifikační čísla. Jednoho dne se setká s Gitou (Anna Próchniak), když jí tetuje na ruku vězeňské číslo. Zažijí lásku na první pohled, a tak začíná odvážný, nezapomenutelný a lidský příběh. Pod neustálým dohledem prchlivého důstojníka SS Baretzkiho (Jonas Nay) se Lali a Gita odhodlali udržet jeden druhého naživu. Zhruba o 60 let později se Lali (Harvey Keitel) setkává se začínající spisovatelkou Heather Morris (Melanie Lynskey). Nedávno ovdovělý Lali najde odvahu odvyprávět světu svůj příběh. Při vyprávění svého příběhu Heather se osmdesátiletý Lali setkává s traumatickými přízraky svého mládí a znovu prožívá své vzpomínky na zamilování na těch nejstrašnějších místech.
    76%
    Tatér z Osvětimi je inspirován srdcervoucím příběhem Laliho a Gity Sokolov. Lali (Jonah Hauer-King) přijel do Osvětimi-Březinky v roce 1942 a krátce po příjezdu se stal jedním z tätowiererů (tatérů), kteří měli za úkol tetovat spoluvězňům na ruce identifikační čísla. Jednoho dne se setká s Gitou (Anna Próchniak), když jí tetuje na ruku vězeňské číslo. Zažijí lásku na první pohled, a tak začíná odvážný, nezapomenutelný a lidský příběh. Pod neustálým dohledem prchlivého důstojníka SS Baretzkiho (Jonas Nay) se Lali a Gita odhodlali udržet jeden druhého naživu. Zhruba o 60 let později se Lali (Harvey Keitel) setkává se začínající spisovatelkou Heather Morris (Melanie Lynskey). Nedávno ovdovělý Lali najde odvahu odvyprávět světu svůj příběh. Při vyprávění svého příběhu Heather se osmdesátiletý Lali setkává s traumatickými přízraky svého mládí a znovu prožívá své vzpomínky na zamilování na těch nejstrašnějších místech.
    1
  • Mythomaniac
    Mythomaniac (2019)
    Seriál
    • Netflix
    64%
    2
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    3
  • Bolest
    Bolest (2017)
    FilmRole: voják

    Francouzská spisovatelka Marguerite Durasové (1914) byla výrazné osobností literární, divadelní a filmové scény. Její nezaměnitelný jazykový a tvůrčí styl je jen obtížně převoditelný do jiného „média“. Nicméně romány i texty Durasové jsou stálou výzvou i inspirací pro filmové a divadelní tvůrce. O Bolesti sama Durasová v úvodu své knihy píše, že jde o autentický i literární záznam z potřeby vyrovnat se s jistým traumatizujícím obdobím života. Byly to dva sešity deníku, který ležel čtyřicet let ve skříni v Neuphle-le-Chateau. Novela Bolest je svědectvím sžíravého čekání na milovaného člověka, který trpí v koncentračním táboře, a není zřejmé, zda je stále ještě naživu. Pod českými překlady literárních děl i různých adaptací Marguerity Durasové je podepsána významná překladatelka Anna Kareninová, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a samozřejmě se ujala i překladu a úpravy dialogů filmu. Složitost převodu autenticity textu filmovým obrazem je podpořen zachováním originality a jedinečnosti durasovského stylu a slova. Anna Kareninová v doslovu ke knize Bolest říká: „V Bolesti, trýznivé osobní zpovědi, použila Durasová to, co bude nakonec vizitkou její tvorby: neustálý návrat týchž obrazů, vět, slov, vjemů a pocitů a činnosti se stane bludným kruhem, v němž se durasovké ženy snaží dobrat „pravdy o sobě samé“, oné neuchopitelné a nepojmenovatelné konstanty, již není dáno poznat a v níž jsou lidé vězni vlastní bezmoci.“ (TV program)

    Žánry:DramaHistorický
    58%

    Francouzská spisovatelka Marguerite Durasové (1914) byla výrazné osobností literární, divadelní a filmové scény. Její nezaměnitelný jazykový a tvůrčí styl je jen obtížně převoditelný do jiného „média“. Nicméně romány i texty Durasové jsou stálou výzvou i inspirací pro filmové a divadelní tvůrce. O Bolesti sama Durasová v úvodu své knihy píše, že jde o autentický i literární záznam z potřeby vyrovnat se s jistým traumatizujícím obdobím života. Byly to dva sešity deníku, který ležel čtyřicet let ve skříni v Neuphle-le-Chateau. Novela Bolest je svědectvím sžíravého čekání na milovaného člověka, který trpí v koncentračním táboře, a není zřejmé, zda je stále ještě naživu. Pod českými překlady literárních děl i různých adaptací Marguerity Durasové je podepsána významná překladatelka Anna Kareninová, která dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí a samozřejmě se ujala i překladu a úpravy dialogů filmu. Složitost převodu autenticity textu filmovým obrazem je podpořen zachováním originality a jedinečnosti durasovského stylu a slova. Anna Kareninová v doslovu ke knize Bolest říká: „V Bolesti, trýznivé osobní zpovědi, použila Durasová to, co bude nakonec vizitkou její tvorby: neustálý návrat týchž obrazů, vět, slov, vjemů a pocitů a činnosti se stane bludným kruhem, v němž se durasovké ženy snaží dobrat „pravdy o sobě samé“, oné neuchopitelné a nepojmenovatelné konstanty, již není dáno poznat a v níž jsou lidé vězni vlastní bezmoci.“ (TV program)

    Žánry:DramaHistorický
    4
  • Zoolander No. 2
    Zoolander No. 2 (2016)
    FilmRole: Don Atari's Posse
    • Netflix
    • Google Play
    • iTunes
    • +1
    Vzpomínáte si na Dereka Zoolandera? Svého času byl nejslavnějším manekýnem na světě. Jeho kolekce unikátních pohledů dokázala měnit fyzikální zákony. Když mu zlosyn Mugatu vymyl mozek, skoro zavraždil malajského premiéra. Zoolander byl též hlavní hvězdou stejnojmenné komedie, o které se mluví jako o kultovní, legendární a absolutně šílené. A protože chtěl její protagonista Ben Stiller jedničku ve všech směrech překonat, museli jsme si všichni pár let počkat na dokonalý scénář. Uběhlo deset let a Derekovi (Ben Stiller), ani jeho kámošovi Jeníčkoviovi (Owen Wilson) už ve světě modelingu dávno pšenka nekvete. Pro něj jsou odepsaní a mrtví. Mrtvé (ale v pravém slova smyslu) začínají být i vybrané hudební celebrity, jejichž násilné konce spojuje jeden zvláštní detail – každého z nich našla policie s grimasou kopírující jeden z unikátních pohledů Dereka Zoolandera. Když takhle dopadne i Justin Bieber, rozhodne se hlavní a velmi sexy vypadající vyšetřovatelka (Penélope Cruz) pro velmi odvážný, leč také naprosto zoufalý pokus. Angažuje Dereka a Jeníčka a ti mají coby tajní agenti infiltrovat svět těch nejblyštivějších celebrit a najít v něm vraha dřív, než bys řekl Gaga. Aby jejich mise byla ještě o něco složitější, z vězení se právě dostal zlosyn Mugatu (Will Ferrell), který se za mřížemi doučil vše, co má umět správný záporák, a navíc tam pro Jeníčka a Dereka uchystal velmi brutální pomstu. Přehlídková mola budou už zase hořet. (Cinemart)
    Žánry:Komedie
    49%
    Vzpomínáte si na Dereka Zoolandera? Svého času byl nejslavnějším manekýnem na světě. Jeho kolekce unikátních pohledů dokázala měnit fyzikální zákony. Když mu zlosyn Mugatu vymyl mozek, skoro zavraždil malajského premiéra. Zoolander byl též hlavní hvězdou stejnojmenné komedie, o které se mluví jako o kultovní, legendární a absolutně šílené. A protože chtěl její protagonista Ben Stiller jedničku ve všech směrech překonat, museli jsme si všichni pár let počkat na dokonalý scénář. Uběhlo deset let a Derekovi (Ben Stiller), ani jeho kámošovi Jeníčkoviovi (Owen Wilson) už ve světě modelingu dávno pšenka nekvete. Pro něj jsou odepsaní a mrtví. Mrtvé (ale v pravém slova smyslu) začínají být i vybrané hudební celebrity, jejichž násilné konce spojuje jeden zvláštní detail – každého z nich našla policie s grimasou kopírující jeden z unikátních pohledů Dereka Zoolandera. Když takhle dopadne i Justin Bieber, rozhodne se hlavní a velmi sexy vypadající vyšetřovatelka (Penélope Cruz) pro velmi odvážný, leč také naprosto zoufalý pokus. Angažuje Dereka a Jeníčka a ti mají coby tajní agenti infiltrovat svět těch nejblyštivějších celebrit a najít v něm vraha dřív, než bys řekl Gaga. Aby jejich mise byla ještě o něco složitější, z vězení se právě dostal zlosyn Mugatu (Will Ferrell), který se za mřížemi doučil vše, co má umět správný záporák, a navíc tam pro Jeníčka a Dereka uchystal velmi brutální pomstu. Přehlídková mola budou už zase hořet. (Cinemart)
    Žánry:Komedie
    5