Rolf Berg: Nejlepší filmy
a seriály

?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Rolf Berg: Filmy a seriály

  • 1
  • 2
  • Splašené srdce
    Splašené srdce (2017)
    FilmRole: Bank Employee
    67%
    3
  • 4
  • 5
  • 6
  • Místo činu
    Místo činu (1970)
    Seriál
    • O2 TV
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    63%
    Znělka německého kriminálního cyklu Místo činu vítá milovníky krimi žánru beze změny už od roku 1970. U zrodu cyklu, jenž se může právě pochlubit počtem epizod 699 (a další již jsou v dramaturgickém plánu), stál německý první program ARD. Postupně se přidaly všechny německy mluvící země a po celá léta premiéry vstupují na obrazovku vždy v neděli. Původně krimisérie vznikla jako konkurence letitému rivalovi ZDF a jeho cyklu Der Komissar. Roku 1990 se do produkce zapojilo i Švýcarsko, od roku 1999 produkuje vlastní „vídeňské“ epizody i rakouská stanice ORF. Podstatou projektu je, že si každé studio vytvoří vlastní tým a zároveň „prodává“ do spolkové země i lokální kolorit. Historický Mnichov vytváří samozřejmě jinou kulisu než průmyslový Duisburg. Ojediněle se projeví i místní dialekt. „Bavorské“ epizody jsou někdy pro severoněmecké diváky téměř nesrozumitelné. V průběhu bohaté historie vystoupilo na scénu zločinu zatím sedmdesát vyšetřovatelů, více či méně charizmatických. Historicky první epizoda Taxi do Lipska (1970) představila muže v pomačkaném baloňáku, nepříliš akčně vyhlížejícího komisaře Trimmela z Hamburku. Vedle něj se v naší televizi objevil i kolínský komisař Haferkampf v podání Hansjörga Felmyho. Na počátku osmdesátých let se konečně zjevuje nejpopulárnější ze všech komisařů a miláček ženského publika: komisař Schimanski přezdívaný Schimi v podání Goetze Georga. Sekunduje mu bručavý, připlešatělý kolega Thanner. Syrové prostředí Duisburgu a přístavní doky tvoří kulisu pro furiantské kousky neposlušného svalnatého rebela z řad policie. Goetz George natočil v letech 1981–1991 celkem 29 epizod, většinou je uvedla také tehdejší Čs. televize. Konkurenci získal v polovině osmdesátých let až v sympatickém nosáčovi z Hamburku, komisaři Stöverovi, kterého představoval vynikající německý herec Manfred Krug. Ženský prvek pak i na naše obrazovky vnesla mladá, sportovně vyhlížející komisařka Lena Odenthalová, kterou tvůrci „zasadili“ do policejní stanice v Ludwigshafenu. Ačkoliv nikdo neupře mužné charizma komisaři Schimanskému, prvenství v množství vyřešených zločinů si drží Franz Leitmayr a jeho kolega Ivo Batic. Jejich pěsti zasáhly už osmačtyřicetkrát! Dva osamělí vlci, pohlední sympaťáci se smyslem pro humor, chlapské přátelství a „klukoviny“ přinesli nový svěží proud do vod zločinnosti v kulisách Mnichova, ať jde o starobylé čtvrti, tajemná zákoutí či luxusní vily na předměstí. Od roku 1991 se tito dva „kluci“ sice poněkud proměnili v prošedivělé pány středního věku, kteří se už jen zálibně ohlížejí za mladšími ročníky, ale šarm se jim rozhodně upřít nedá. Bavorské epizody patří k těm nejoblíbenějším právě díky nim a jejich představitelům.
    Žánry:DramaKrimi
    7
  • 8
  • Munch
    Munch (2023)
    FilmRole: Museumsdirektør
    • iVysílání
    Čtyři tváře jednoho z největších umělců své doby... Edvard Munch (1863–1944) patří mezi největší osobnosti výtvarného umění. Norský malíř a grafik se narodil v městečku Adalsbruk jako druhý z pěti dětí do rodiny vojenského lékaře. Absolvoval Kreslířskou školu v Kristianii a v roce 1883 měl první veřejnou výstavu. Munchovo dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem a dílem Eduarda Maneta, ovšem i Munchovým chatrným fyzickým a duševním zdravím a traumatem z úmrtí matky. Munch v díle předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí. Životopisný snímek Henrika Dahlsbakkena je mozaikou čtyř formativních období Munchova života. Jako dospívající chlapec hledá vlastní styl v malířství i sám sebe ve vztahu k okolnímu světu, lásce a rodině. V Berlíně jsou Munchova díla odmítnuta jako příliš experimentální na svou dobu a konzervativními akademie ruší plánovanou výstavu. V roce 1908 se Munch psychicky hroutí, jeho osobnost ničí nejen diagnostikovaná bipolární porucha, ale i dlouhodobá závislost na alkoholu. Na sklonku svého života je Edvard Munch mezinárodně uznávaným umělcem, který ovšem tráví své dny o samotě, horečnatou prací a pod dohledem německých okupantů, kteří jeho geniální dílo označili za zvrhlé umění, a v době nacismu byla řada jeho děl z německých galerií odstraněna. Dahlsbakkenův film je částečně anachronický, zasazuje Muncha do nečekaných formálních a tematických kontextů. Tři herci a jedna herečka ztvárňují Muncha v různých životních fázích a můžeme zde najít určitou podobnost s životopisnými snímky jako např. Beze mě – šest tváří Boba Dylana režiséra Todda Haynese. (Česká televize)
    57%
    Čtyři tváře jednoho z největších umělců své doby... Edvard Munch (1863–1944) patří mezi největší osobnosti výtvarného umění. Norský malíř a grafik se narodil v městečku Adalsbruk jako druhý z pěti dětí do rodiny vojenského lékaře. Absolvoval Kreslířskou školu v Kristianii a v roce 1883 měl první veřejnou výstavu. Munchovo dílo bylo ovlivněno naturalismem, symbolismem, impresionismem a dílem Eduarda Maneta, ovšem i Munchovým chatrným fyzickým a duševním zdravím a traumatem z úmrtí matky. Munch v díle předznamenal nástup expresionismu a stal se jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto hnutí. Životopisný snímek Henrika Dahlsbakkena je mozaikou čtyř formativních období Munchova života. Jako dospívající chlapec hledá vlastní styl v malířství i sám sebe ve vztahu k okolnímu světu, lásce a rodině. V Berlíně jsou Munchova díla odmítnuta jako příliš experimentální na svou dobu a konzervativními akademie ruší plánovanou výstavu. V roce 1908 se Munch psychicky hroutí, jeho osobnost ničí nejen diagnostikovaná bipolární porucha, ale i dlouhodobá závislost na alkoholu. Na sklonku svého života je Edvard Munch mezinárodně uznávaným umělcem, který ovšem tráví své dny o samotě, horečnatou prací a pod dohledem německých okupantů, kteří jeho geniální dílo označili za zvrhlé umění, a v době nacismu byla řada jeho děl z německých galerií odstraněna. Dahlsbakkenův film je částečně anachronický, zasazuje Muncha do nečekaných formálních a tematických kontextů. Tři herci a jedna herečka ztvárňují Muncha v různých životních fázích a můžeme zde najít určitou podobnost s životopisnými snímky jako např. Beze mě – šest tváří Boba Dylana režiséra Todda Haynese. (Česká televize)
    9
  • Wendy
    Wendy (2017)
    FilmRole: Pfarrer
    Dvanáctiletá Wendy není zrovna nadšená, že se její rodiče Gunnar a Heike rozhodli strávit celou letní dovolenou v Rosenborgu na zchátralé koňské farmě. Dříve ráda a dobře jezdila na koni, ale po těžkém úrazu už na něj znovu nesedla. Na farmě se však brzy setká se zraněnou klisnou Dixie, která utekla řezníkovi Röttgersovi. Zdá se, že Dixie Wendinu společnost vyhledává a sleduje ji na každém kroku. Mezi oběma samotáři postupně vzniká přátelství, které nejenže navždy změní Wendin život, ale možná také zachrání Rosenborg před prodejem. (Česká televize)
    56%
    Dvanáctiletá Wendy není zrovna nadšená, že se její rodiče Gunnar a Heike rozhodli strávit celou letní dovolenou v Rosenborgu na zchátralé koňské farmě. Dříve ráda a dobře jezdila na koni, ale po těžkém úrazu už na něj znovu nesedla. Na farmě se však brzy setká se zraněnou klisnou Dixie, která utekla řezníkovi Röttgersovi. Zdá se, že Dixie Wendinu společnost vyhledává a sleduje ji na každém kroku. Mezi oběma samotáři postupně vzniká přátelství, které nejenže navždy změní Wendin život, ale možná také zachrání Rosenborg před prodejem. (Česká televize)
    10