?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Anna Baldaccini: Filmy a seriály

  • Když chlapec potká dívku
    Když chlapec potká dívku (1984)
    FilmRole: Florence
    Caraxův celovečerní debut je výrazně ovlivněný francouzskou novou vlnou. Film uvádí na scénu postavu Alexe, se kterým se (v různých obměnách) setkáme ješte v nasledujících dvou Caraxových filmech. Alex se potlouká nočnými ulicemi, až skončí na večírku, kde potká Mireille… Carax v tomto filmu ustanovil jedno ze svých ústředních témat – šílenou lásku (l’amour fou) a navázal klíčovou spolupráci v rámci raného období své tvorby – s hereckým představitelem Alexe, Denisem Lavantem. Film je natočený na černobílý materiál a kameraman Jean-Yves Escoffier v něm vytváří pozoruhodné hry kontrastů, světla a stínu.
    Žánry:Drama
    Režie:Leos Carax
    70%
    Caraxův celovečerní debut je výrazně ovlivněný francouzskou novou vlnou. Film uvádí na scénu postavu Alexe, se kterým se (v různých obměnách) setkáme ješte v nasledujících dvou Caraxových filmech. Alex se potlouká nočnými ulicemi, až skončí na večírku, kde potká Mireille… Carax v tomto filmu ustanovil jedno ze svých ústředních témat – šílenou lásku (l’amour fou) a navázal klíčovou spolupráci v rámci raného období své tvorby – s hereckým představitelem Alexe, Denisem Lavantem. Film je natočený na černobílý materiál a kameraman Jean-Yves Escoffier v něm vytváří pozoruhodné hry kontrastů, světla a stínu.
    Žánry:Drama
    Režie:Leos Carax
    1
  • Zachraň si, kdo můžeš
    Zachraň si, kdo můžeš (1980)
    FilmRole: Isabelle's Sister
    Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.

    Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže.
    Žánry:Drama
    64%
    Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.

    Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže.
    Žánry:Drama
    2
  • Zvíře
    Zvíře (1975)
    FilmRole: Théodore
    Velmi volná adaptace klasického příběhu Kráska a zvíře v době svého uvedení šokovala snad po celém světě. Francouzské kritika film okamžitě označila za žánr erotické fantazie. Příběh je poměrně je jednoduchý: Markýz se rozhodne oženit svého postiženého syna s bohatou Američankou. Ta je již od svého příjezdu přitahována olbřímím penisem koně pářícího se na místním statku. Pravé zoofilní orgie vypukají až ve snu, avšak začnou přetékat i do reality. Borowzcyk ironizuje nadutost církve, poukazuje na plíživé nebezpečí pederastrie mezi kněžími a vůbec odhaluje celou řadu tabuizovaných sexuálních praktik. Jako asi většina režisérových celovečerních erotických filmů i tento má pečlivý prolog založený více na rozhovorech než na ději plném zvratů.
    56%
    Velmi volná adaptace klasického příběhu Kráska a zvíře v době svého uvedení šokovala snad po celém světě. Francouzské kritika film okamžitě označila za žánr erotické fantazie. Příběh je poměrně je jednoduchý: Markýz se rozhodne oženit svého postiženého syna s bohatou Američankou. Ta je již od svého příjezdu přitahována olbřímím penisem koně pářícího se na místním statku. Pravé zoofilní orgie vypukají až ve snu, avšak začnou přetékat i do reality. Borowzcyk ironizuje nadutost církve, poukazuje na plíživé nebezpečí pederastrie mezi kněžími a vůbec odhaluje celou řadu tabuizovaných sexuálních praktik. Jako asi většina režisérových celovečerních erotických filmů i tento má pečlivý prolog založený více na rozhovorech než na ději plném zvratů.
    3