?

Pro výpočet aktuálního kariérního skóre využíváme uživatelské hodnocení u filmů a seriálů skrz celou kariéru tvůrce. Největší váhu pro výpočet mají poslední díla kariéry. Výsledné číslo ovlivňuje také popularita, oblíbenost a získání filmového ocenění.

Pro výpočet kariérního skóre nebyly splněny podmínky.

Lars-Olof Andersson: Filmy a seriály

  • Hosté Večeře Páně
    Hosté Večeře Páně (1962)
    FilmRole: Fredriksson's Boy (uncredited)
    Farář Thomas ztrácí schopnost pomáhat a naslouchat. Pochybuje o sobě, pochybuje o bohu. Na jeho mše chodí čím dál méně lidí, jeho varhaník k víře nemá žádný vztah. A té hrstce lidí, která na mše chodí, Thomas nedokáže pomoct, nedokáže ulevit jejich trápení. Sám se utápí ve smutku a se stále chatrnějším zdravím, nedokáže pomoci ani sám sobě. Není schopen vykonávat boží poslání, které by jako farář konat měl. Po smrti manželky, se farář topí v sebelítosti, jistým způsobem si těžko dělá sám. Ačkoliv mu Marta pomoc nabízí a stojí při něm, nechce o ní ani slyšet a Martu odbíjí. Již při první scéně, při rozdávání hostií, je v Thomasově tváři vidět lhostejnost a emocionální vratkost. Divák je tak od začátku, ve vyprázdněné farnosti, vržen do světa plného smutku, ticha a bezvýchodnosti. Thomas nevěří sobě, ztratil víru v boha, jehož existenci později dokonce i popírá. Pouze přežívá, s lhostejností se kterou ke světu přistupuje. Thomas je přesvědčen, že nikdo nemůže porozumět jeho utrpení. Sám ze sebe udělal trpitele, který nechce být pochopen. Učitelka Marta, která je do Thomase zamilovaná, se neustále snaží do Thomasova negativního světa dostat a ulevit mu od jeho trápení. Není to však nic platné, jelikož Thomas po smrti jeho manželky, již není schopen milovat ženy a Martě to dává jasně najevo. Marta se však nedá a i přes to, jak jí Thomas mnohdy ubližuje, stále stojí při jeho boku. Thomas ve filmu pronese ,,Láska je bůh, bůh je láska”. Mohlo by se tedy zdát, že Martina láska k němu by mohla být vysvobozením a nalezením boha, kterého Thomas už dávno ztratil. Thomas však odmítá, někdy až hrubě, a boha už v podstatě ani najít nechce.
    81%
    Farář Thomas ztrácí schopnost pomáhat a naslouchat. Pochybuje o sobě, pochybuje o bohu. Na jeho mše chodí čím dál méně lidí, jeho varhaník k víře nemá žádný vztah. A té hrstce lidí, která na mše chodí, Thomas nedokáže pomoct, nedokáže ulevit jejich trápení. Sám se utápí ve smutku a se stále chatrnějším zdravím, nedokáže pomoci ani sám sobě. Není schopen vykonávat boží poslání, které by jako farář konat měl. Po smrti manželky, se farář topí v sebelítosti, jistým způsobem si těžko dělá sám. Ačkoliv mu Marta pomoc nabízí a stojí při něm, nechce o ní ani slyšet a Martu odbíjí. Již při první scéně, při rozdávání hostií, je v Thomasově tváři vidět lhostejnost a emocionální vratkost. Divák je tak od začátku, ve vyprázdněné farnosti, vržen do světa plného smutku, ticha a bezvýchodnosti. Thomas nevěří sobě, ztratil víru v boha, jehož existenci později dokonce i popírá. Pouze přežívá, s lhostejností se kterou ke světu přistupuje. Thomas je přesvědčen, že nikdo nemůže porozumět jeho utrpení. Sám ze sebe udělal trpitele, který nechce být pochopen. Učitelka Marta, která je do Thomase zamilovaná, se neustále snaží do Thomasova negativního světa dostat a ulevit mu od jeho trápení. Není to však nic platné, jelikož Thomas po smrti jeho manželky, již není schopen milovat ženy a Martě to dává jasně najevo. Marta se však nedá a i přes to, jak jí Thomas mnohdy ubližuje, stále stojí při jeho boku. Thomas ve filmu pronese ,,Láska je bůh, bůh je láska”. Mohlo by se tedy zdát, že Martina láska k němu by mohla být vysvobozením a nalezením boha, kterého Thomas už dávno ztratil. Thomas však odmítá, někdy až hrubě, a boha už v podstatě ani najít nechce.
    1