Jiří Steimar

Jiří Steimar se narodil 24. dubna 1887 v Praze-Novém Městě jako nejmladší ze tří dětí pekaře Antonína Steimara a jeho manželky Paulíny, rozené Ptákové-Loukotkové. Po absolvování karlínské reálky se vyučil pekařem, ale po otcově smrti v roce 1904 se začal intenzivně zajímat o divadlo. Navštěvoval představení Národního divadla a bral hodiny herectví u Karla Želenského, později u herce Rudolfa Schlaghammera a pěvce Emila Buriana.

Začátky herecké kariéry

Svoji profesionální hereckou dráhu zahájil v roce 1910 v Intimním divadle na Smíchově, kde působil jako herec a režisér. V roce 1913 se na krátkou dobu stal i jeho ředitelem. Téhož roku jej režisér Jaroslav Kvapil pozval k pohostinským představením do Národního divadla, kde byl následně angažován.

Působení v Národním divadle

V Národním divadle působil s přestávkami až do svého odchodu do penze v roce 1959, poté zde dále příležitostně hostoval. Jeho působení bylo přerušeno v roce 1919, kdy se stal ředitelem kabaretu Rokoko, a v letech 1922–1923, kdy byl uměleckým vedoucím činohry v Olomouci. Dvakrát také působil ve vinohradském divadle (1924–1925 a 1928–1929).

Herecký styl a role

Jiří Steimar byl známý svým noblesním hereckým projevem a perfektní výslovností. Specializoval se na role aristokratů, státníků a továrníků, ale jeho široký herecký rejstřík mu umožňoval ztvárnit i různé charaktery. Jeho umění se vyznačovalo technickou vyspělostí a úspornou mimikou.

Filmová kariéra

Kromě divadla se věnoval i filmu. Objevil se v řadě snímků, například "Pan profesor, nepřítel žen" (1913), "Světlonoš" (1936), "Limonádový Joe" (1964) či "Kdo chce zabít Jessii?" (1966). Jeho filmografie zahrnuje desítky titulů, ve kterých ztvárnil různé role.

Osobní život

V roce 1915 se oženil s Annou Budilovou, dcerou slavného herce Vendelína Budila. Měli spolu dvě děti, Jiřinu a Miloše, kteří pokračovali v rodinné herecké tradici. Po rozvodu se oženil se Žofií Dvořákovou. Jiří Steimar byl také vášnivým chovatelem zvířat a provozoval penzion v Černošicích, kde pořádal divadelní představení.

Ocenění a závěr života

Za své herecké umění byl oceněn Státní cenou v roce 1933, titulem zasloužilý umělec v roce 1953 a posmrtně titulem národní umělec v roce 1968. Zemřel 16. prosince 1968 v Praze ve věku 81 let a je pohřben na Olšanských hřbitovech.