V 80. letech vznikla řada filmů o dospívající mládeži. Nejdříve pojednávaly o zmatečném hledání životní orientace, o obtížném vstupu do dospělého života - a pozvolna se zájem přesouval k mládeži delikventní. Tento snímek mapuje poměry na odlidštěném sídlišti, kde se mládež z nudy shlukuje do part, které se bezcílně toulají, ponižují kolemjdoucí, napadají bezbranné. Zjišťuje, že na bezprizorné děti mají rodiče příliš málo času, že jejich činy bagatelizují tak dlouho, dokud nedojde k tragédii. Avšak zbytečné siláctví slov i gest, melodramatický důraz na první lásku a pozdní prohlédnutí v jádru slušného chlapce, jenž podlehl lákání atraktivních vzorů, umenšuje varovnost tohoto jinak cenného snímku.
Nevyrovnaný film, který stojí na hranici mezi dětským filmem a dramatem, obsazení dětských rolí bylo asi dosti vynucené. I přesto film vyjadřuje pnutí ve společnosti a vznik uniformního undergroundu a metalové scény.
Naprosto ojedinělý snímek mapující život mládeže na sídlišti o velikosti krajského města sloucím Jižní město. Je skoro neuvěřitelné, že měl snímek premiéru ještě před revolucí, protože ukazuje věci, které cenzura jistě nepouštěla snadno. Morální úpadek, gangy jako vystřižené z amerických filmů, sociální rozdíly a skutečný život vůbec. Film doprovází fenomenální hudba skupiny Vitacit, jejíž texty se sice nevyhnuly menším úpravám a nasměrování, ale ani to jí neubralo na naléhavosti. V neposlední řadě je nutné vyzvednout obsazení mnoha neherců z řad dětí, jejichž výkony byly více než uvěřitelné. V práci s dětmi a mládeží jsme zkrátka byli nepřekonatelní. Uvěřitelné, pravdivé, skoro až dokumentární.