Terminal

Žlutým hávem oděná alegorie na téma moci a silných prostředků k jejímu dobytí, sloužící tehdejšímu politickému filmu, zasazená do futuristického scénáře s lehce kafkovskými ozvěnami. „Tehdy mě zajímal typ metaforického filmu, ale na jedné straně takového, v němž byla metafora obsažena v konvenční struktuře. […] V zásadě jsem měl dva archetypy – existující jak v literatuře, tak ve filmu – na jejichž variacích a revizích jsem chtěl pracovat: téma dvojníka a téma Jekylla a Hydea. Spojením obou jsem se dostal k příběhu filmu, kde jeden vstupuje do života druhého…“