martin-mickey-stusak
36 703 bodů •
7.5
Neustále se jí zdá o kosmonautovi na Měsíci, jednoho rána po probuzení neví o svých předchozích třech dnech a během pátrání, co vlastně dělala a proč, se setkává s lidmi, které nezná, ale oni naopak znají ji. Ztracený v čase je již asi i tento snímek, neboť je údajně pozapomenutý i v Itálii, kde byl natočen. Režisér a scenárista v jedné osobě Luigi Bazzoni ve svém snímku okázale dominuje otázku příčiny a následku s nutkáním vše odhalit, pochopit a dále interpretovat, což je v podstatě základem dějové mozaiky, která po divácké stránce působí tak nehorázně inteligentně, že až mnohé intervence překračují hranice nemožného. V nerozhodnosti je tak věcně udržován divák. Je třeba brát její myšlenky a odhalování záhad vážně? Stala se snad obětí dvojí hry a nebo se jen honí za chimérami? Snímek nutí přemýšlet nad každým detailem, a to i v rovině malého náznaku. Příběh nabízí nemalé množství možných interpretací širokého spektra lidské psychiky. Sen a trauma, klam a realita, touha a ochranné mechanismy, příčina a následek a nebo také úzkost a osvobození. Klidné a pomalejší mnohé nenadchne a v tom je právě to kouzlo. Postupně odhalované tajemství a vysvětlení záhad právě spočívá v tomto nebetyčném klidu, neklidné rozvážnosti a hlavně ve zdržovací strategii. Při správném uchopení všeho podstatného dokáže snímek zanechat hluboký dojem.