martin-mickey-stusak
36 715 bodů •
7
Dobrodružný příběh pro děti ze Sovětského svazu plný kouzel a čar. A na správný dětský film nechybí ani robot. Že nechávám pozdravovat robota Emila z Československa. Film především ukazuje nejen radost ze všehomíra, což byl ostatně sen většiny kluků v 70. letech, ale i jeho odvrácenou stranu, což nebylo v takových filmech zrovna obvyklé. Daný příběh je také především pro děti v mnoha ohledech výchovný, neboť je nutí přemýšlet o svém místě v životě, o vztazích s blízkými, o tom, co je to opravdové přátelství, a pro dospělého diváka samozřejmě velmi naivní. Na dětský film nechybí ani písničky, které jsou až v druhé polovině stopáže a překvapivě dobře dynamizují děj v rámci dětské představivosti. Z pohádek známe spoustu kouzelných věcí, které plní přání. V Československu například kouzelný prsten. Zde chlapec v elektrické rozvodně najde kouzelné sirky, která patří čaroději převlečenému za teenagera. Stačí, aby zlomil jednu sirku, a přání se mu splní. No jo, zní to divně, ale proč ne? No, a v tu chvíli se začnou dít věci. Film je samozřejmě tak laciný, jak jen může být. Například ztvárněný futurismus vyniká až přílišnou primitivností. Zvlášť v dnešní době, kdy je divák značně rozmazlen CGI efekty. Pro dětského diváka je však takový vizuální dojem zcela dostačující. Nejde ani tak o efekty, jako o moralizování, které lze shrnout do jedné věty. Člověk by měl ze zásady odmítat cokoli zadarmo a místo toho si plnit své sny po svém. Že to odporuje lidské podstatě? No, jak se to vezme. Někdo bude film vnímat jako roztomilý sovětský surrealistický nesmysl, jiný jako prostý dětský film se smyslem pro zábavu, dobrodružství a morálku. Zkrátka dětský film, kterých je v současné kinematografii katastrofální nedostatek. P. S. A proč by si vlastně takový obyčejný kluk nemohl přát zmrzlinu či hokejový talent?