Dance of the Seven Veils

Russellovy životopisné filmy o skladatelích byly obvykle dílem lásky. Tohle byl pravý opak: Straussovu hudbu považoval za "bombastickou, falešnou a prázdnou" a skladatele nenáviděl za to, že se tvářil jako apolitický, zatímco se paktoval s nacistickým režimem. Strauss je zobrazen v řadě groteskně zkarikovaných situací: napadán jeptiškami poté, co přijal Nietzscheho filozofii, vede souboje se žárlivými manželi, doslova ubíjí své kritiky hudbou a oslavuje ženy ve svém životě a fantaziích.