Zajímavosti 33
- Lord Byron v prologu rekapituluje události prvního filmu, jako kdyby byly součástí knihy Mary Shelleyové. Ve skutečnosti Mary napsala velmi málo z toho, co bylo zobrazeno ve filmu.
- Název sám o sobě je chybný. Nevěsta je stvořena pro Monstrum, nikoliv pro Frankensteina. Sám dr. Pretorius však o ní mluví jako o "Bride for Frankenstein".
- Anachronismus: Ve snímku se objevují moderní vynálezy, jako např. telefon. James Whale vysvětlil, že se jeho film odehrává v "alternativním vesmíru", a proto se zde volně promíchávají technologie, účesy (atd.) 19. a 20. století. Tento argument vysvětluje mnoho anachronismů, ale nefunguje pro vysvětlení anachronismu mezi moderními vynálezy a prologem. Scéna prologu se neodehrává v alternativním vesmíru, protože ukazuje skutečné postavy. Z dialogu mezi Mary Shelley a Lordem Byronem se dozvídáme, že následující události zobrazené ve filmu pocházejí z hlavy Mary Shelley. Příběh proto ukazuje vynálezy, které za jejího života ještě neexistovaly. Např. první telefony se začaly objevovat až v 70. letech 19. století, ale Mary Shelley zemřela v roce 1851.
- Celé jméno Doktora Pretoria zní "Septimus Pretorius", což znamená "královská sedma". Jedná se o narážku na sedm smrtelných hříchů.
- Role doktora Pretoria byla nabídnuta Claudu Reinsovi, ale ten jí nemohl přijmout z důvodu natáčení snímku Mystery of Edwin Drood.
- Jedním z požadavků Jamese Whale, aby se ujal natáčení filmu, byla absolutní umělecká svoboda. Toho bylo lehce dosaženo, neboť hlava studia Universal, Carl Laemmle Jr., byl v té době na dovolené v Evropě.
- V úvodních titulcích následuje místo jména představitelky "Monster´s Mate" (Nevěsty) otazník, stejně jako v předchozím díle, kdy bylo Monstrum označeno otazníkem.
- ! SPOILER ! V posledním záběru na vybuchující hrad, lze postřehnout Henryho Frankensteina. Ovšem hned v dalším střihu stojí venku v objetí se svou manželkou. Vznikly totiž dvě zakončení. Původní konec obsahoval právě i jeho smrt na hradě, ale producenti usoudili, že je to k jeho postavě poněkud kruté a chtěli pro snímek o trochu šťastnější závěr. Byl tedy dotočen záběr v náručí s manželkou. Samotný výbuch se nepřetáčel, jelikož by to již bylo příliš nákladné.
- Elsa Lanchester, ve scéně "zrození" své postavy byla zafačována tak těsně a důkladně, že nejen že nemohla chodit (a musela tedy být přenášena štábem) či vidět, ale ani takřka dýchat.
- Z finální verze filmu byla mimo jiné vystižena i scéna, ve které Karl (Dwight Frye) zabije svého strýce a následně to svede na řádění Frankensteinova monstra.
- Je s podivem, že vzhledem k mnohým námitkám cenzorů i producentů, se i přes mnohé úpravy a vystřihování, nakonec do finální verze dostala scéna Frankensteinova monstra přivázaného ke kůlu ve stejné poloze jako byla ta Ježíše Krista při ukřižování.
- Herec Dwight Frye si v původním filmu zahrál postavu skřeta Fritze. Zde se objevuje opět jako asistent, ale jde o jinou postavu jménem Karl.
- Maskér Jack Pierce věnoval vzhledu Frankensteinova monstra zvláštní péči. A obohatil jeho vzhled o následky požáru. Proto má v pokračování Karloffova postava mnohem více jizev a zkrácené, jakoby ohořelé, vlasy.
- Při natáčení scény ve vypáleném mlýně, kdy se Frankensteinovo monstrum propadlo až do zatopených základů, uklouzl Boris Karloff a zlomil si nohu.
- Celý film byl natočen za 46 dní. V plánu však bylo o deset dní méně. V důsledku toho se natáčení prodražilo přibližně o sto tisíc dolarů. Původní schválený rozpočet počítal s částkou ve výši 293,750 dolarů. Tedy s částkou takřka na dolar shodnou s rozpočtem první části.
- Boris Karloff protestoval proti tomu, aby jeho monstrum mluvilo. Byl přehlasován. Aby však mohl ve filmu mluvit, musel mu být vyndán speciální zubní můstek, který v prvním filmu vytvářel jeho propadlé tváře. Proto má jeho postava v tomto filmu o něco protáhlejší tvář a vůbec o malinko jiný vzhled masky než v minulé části.
- Postava lorda Byrona se v prologu zmíní o Frankensteinovi, ale myslí tím monstrum a nikoliv doktora Henryho Frankensteina. To je samozřejmě špatně, jelikož správně by mělo jít o Frankensteinovo monstrum, jak je jinak po celou dobu nazýváno.
- V původním sestřihu bylo v "nádobové" scéně Henrymu představeno pět výtvorů doktora Pretoria. Ovšem láhev s malým dítětem byla pro finální verzi vystřižena. Přesto v jednom momentu, kdy je záběr na celý stůl s rozloženými skleněnými nádobami, je na chvilku k zahlédnutí.
- Role Frankensteinovy nevěsty byla původně nabídnuta slavné Brigitte Helm, která se však v té době vdala a nechtěla proto opustit kvůli natáčení Německo.
- Frankensteinova nevěsta je na plátně sotva pět minut a nikoho nezabije. Je tedy jedinou "čistou duší" ze všech klasických monster studia Universal (dále například: Vlkodlak či Dracula).
- Že má Elsa Lanchester ve filmu dvojroli Mary Shelley a Frankensteinovy nevěsty je evidentní. Ovšem není jediná kdo se ve filmu objeví ve dvou rolích. Herečka Una O'Connor, která hraje komornou Minnie, se takřka nepostřehnutelně objeví i v prologu jako služka právě Mary Shelley. Je to ta postava, které vyvádí psy ze salónku.
- Byl natočen i epilog snímku, který se opět odehrával v salónku s lordem Byronem a Mary Shelley. Pro finální sestřih však nebyl tento epilog použit.
- V té samé scéně je Henrymu ukázána i malá mořská víla. Tu ztvárnila Josephine McKim členka amerického zlatého olympijského týmu v ženské plavecké štafetě volným stylem na 400 metrů z roku 1928
- Ve scéně, kdy doktor Pretorius (Ernest Thesiger) představuje Henrymu své živé výtvory ve skleněných nádobách, se u poslední představované postavičky zmíní, že vidí jistou podobu se sebou samým. Tuto postavu miniaturního "dábla" hraje Peter Shaw, který byl právě Thesigerovým dublem pro tento film.
- Trailer lákal diváky na dvojhodinovou zábavu. Konečný sestřih však měl pouhých 75 minut.
- Představitelka malé holčičky, kterou Frankensteinovo monstrum v první části zabilo, zde má malinkou roli (není ani v titulcích) jiného děvčátka.
- Roli Henryho snoubenky a pozdější ženy hraje v tomto filmu jiná herečka než v díle prvním. Zde ji ztvárnila Valerie Hobson. Té bylo v době natáčení teprve sedmnáct let. Byla tedy takřka o osmnáct let mladší než představitel Henryho Colin Clive.
- Whale si na studiu vynutil naprostou tvůrčí volnost během natáčení. Jinak by projekt vůbec nevzal. Ovšem po prvních projekcích musel být film na základě reakcí publika výrazně předělán. Původní sestřih byl o patnáct minut delší. Spousta scén tak musela být vystřižena či zkrácena. Naopak třeba scéna v cikánském ležení byla zpětně do sestřihu zařazena ač v něm původně vůbec nebyla.
- Režisér James Whale původně o pokračování nechtěl ani slyšet a tak studio Universal začalo přípravy na filmu bez něj již na počátku roku 1933. Jedna z verzí například počítala s tím, že by Frankenstein pokračoval ve výzkumech svého pána. Byl vybrán i název "The Return of Frankenstein".
- Původní sestřih obsahoval jednadvacet zabitých. Na nátlak cenzorů se to nakonec v konečné verzi sestříhalo na počet deseti obětí.
- Boris Karloff během natáčení ztratil na váze přes devět kilogramů. Prostě je vypotil. Byl to důsledek velmi teplého kostýmu, velkého množství makeupu a natáčení celého filmu v ne úplně dobře větraném studiu.
- Colin Clive (doktor Frankenstein) byl ve skutečnosti o něco málo vyší než jeho "monstrum" Boris Karloff. Přesto to ve filmu není nijak poznat.
- Představitel doktora Frankensteina, herec Colin Clive, si nedlouho před natáčením zlomil nohu při jízdě na koni. Proto se ve většině svých scén ve filmu objevuje pouze v sedě a zabírán je až od pasu výše.