Parigi o cara

Parigi O Cara je pravděpodobně největší camp v historii italské kinematografie a oblíbený film GLBT komunity, která z něj cituje repliky zpaměti. Je jedinečný tím, že je to jediný film, kde je Franca Valeri (nyní 90) nespornou hvězdou v roli Delie, snobské a lakomé prostitutky, která se stěhuje do Paříže hledat zelenější a lukrativnější pastviny. Antineorealistická, amorální, téměř abstraktní komedie, která předjímá Almodóvara, zuřivé, ale jemné, nemoralistní zobrazení boomu 60. let a jeho zmařených snů. Dialog mezi Delií a jejím bratrem (kterého hraje Fiorenzo Fiorentini), když jí (ne)řekne, že je homosexuál, je památný, prvotní coming-out, mistrovské dílo narážek. Ale co z něj dělá jeden z prvních příkladů filmu s „gay perspektivou“, je přístup: vnímavý, nonkonformní, jízlivě vtipný. Film, který předběhl svou dobu a dosud nebyl překonán.