Lorna Brady (Ruth Wilson) je žena z malého fiktivního městečka Kilkinure, která se jednoho rána probudí a najde ve svém domě mrtvolu. Mrazivé je, že Lorna netuší, kdo je mrtvá žena a zda za zjevnou vraždu nemůže ona sama... Lorna totiž dlouhodobě trpí extrémními návaly náměsíčnosti, které se projevily v době, kdy byla v patnácti letech vytržena ze života a zavřená v klášteře Kilkinure. Ten byl domovem jedné z nechvalně proslulých irských Magdaleniných prádelen, kam byly umísťovány ženy, které se provinily proti tehdejším společenským mravům – od cizoložství až po těhotenství mladistvých. Když nakonec klášter zavřel své brány, zůstaly po něm desítky trpících přeživších. Jen velmi málo žen bylo schopno pokračovat a vést relativně normální život jiné, a další, jako Lorna, měly ještě míň štěstí. Jedno měly všechny přeživší společné, a to že žádná z nich nikdy nezapomněla. K Lornině smůle je jí nyní v patách i nesmírně ambiciózní, byť nepolapitelný detektiv Colman Akande (Daryl McCormack), a to kvůli zločinu, který zdánlivě nesouvisí s mrtvou ženou, kterou objevila ve svém domě. Colman rychle stoupá v řadách Garda Síochána díky svým vrozeným schopnostem pro tuto práci. Disponuje temným a někdy až sžíravým důvtipem, ale skrývá se v něm tichý smutek, kterému ani on sám nerozumí, a před světem skrývá svá vlastní tajemství…
Ze začátku se to tváří, že to chce být víc, než může. Ambice to má na velké a my dopředu víme, že Ruth tu bude ještě šílenější než jsme od ní standardně zvyklý. První díl dost drhne a tlačí na pilu. Ve druhém Vám skutečnost, že se jedná o skutečnost, dost sváže vnímání umělecké licence s jakoukoliv možnou odlehčeností, nebo nadhledem. Topíme se v depce a v tragickém osudu obětí, úplně stejně jako všichni zúčastnění. O proti uvodní epizodě se nechávám stáhnout a nemám moc co vytknout. Závěr třetí epizody epizody je midfuck level Bleju. Nejdřív vám roztoči hlavu a pak vám do ní cvrnknou až na druhou stranu vesmíru. Zbytek se už veče/vleče v nezměném tempu. Postava Ruth se nachviličku stane detektivem jak z animáku a finální rozuzlení vlastně taky působí dost křečovitě a až moc definitivně.
Ačkoli katolická církev odmítá vydat dokumenty, které by to potvrdily nebo vyvrátily, odhaduje se, že v nechvalně proslulých irských chudobincích zvaných Magdalénské prádelny bylo zavřeno 30 000 dívek/žen.
Částečně natočeno v Portaferry v Severním Irsku. Portaferry je půvabná pobřežní vesnice ležící na jižním cípu poloostrova Ards.