mojmir.sedlacek
6 286 bodů •
7
Filipínský samorost, bojovník proti Hollywoodu i evropskému auteurství a především vyznavač stopáží o mnoha stovkách minut. To je Lav Diaz, jehož novinka trvá pouze lehce přes tři hodiny. I díky tomu uteče (samozřejmě na poměry artovky ze sféry slow-cinema) poměrně svižně, ale ne všechny její načrtnuté motivy do sebe zcela uspokojivě zapadnou. Vyprávění sleduje dva muže, chváleného, leč příliš impulsivního policistu a postaršího padoucha, který se po letech dočkal propuštění z vězení. Má v plánu policistu zabít a my se postupně dozvídáme, že jejich vztah je značně komplikovaný. Oba spáchali mnoho špatného a mají na rukou krev, přesto je nelze jednoduše odsoudit. Diaz předkládá trudný obrázek filipínské společnosti, kterou silně zasáhla snaha nedávného prezidenta Duterteho o vymýcení veškerých drog i jejich uživatelů. Výsledný film přinese řadu opojných a dechberoucích momentů, bohužel ale i několik slepých uliček.