avenis
12 550 bodů •
6
Osmým příběhem končí Lucie Bělohradská své adaptace knih Hany Proškové. Pro závěr celé řady zvolila zcela první Vašátkův a Horácův případ, tedy smrt spojenou s obrazem Měsíce s dýmkou. Zachovává chronologii i když formou vzpomínky po Vašátkově smrti a obloukem se vrací zpět k řece, kde začínal její první zfilmovaný případ (pro rybáře), který v knihách svým vydáním patří spíš na konec Vašátkovy kariéry. Kdyby si pro postavu Štěpána nevybrala nesympatockého Etzlera a pro roli Evy Bajerové méně opotřebovanou herečku než je Lucie Zedníčková, možná by můj dojem byl lepší. Situaci zachraňuje Řezníček, který v postavě Ondřeje Bajera velmi dobře vyjadřuje smutek ze zklamání a nenaplněné lásky.
Ve srovnání s původní inscenací z roku 1966, která je celá natočená v ateliéru, jsou lokace Klokočkova mlýna nádherné a přenesení děje do okolí přidává na atraktivnosti.
Ve srovnání s původní inscenací z roku 1966, která je celá natočená v ateliéru, jsou lokace Klokočkova mlýna nádherné a přenesení děje do okolí přidává na atraktivnosti.