martin-mickey-stusak
36 600 bodů •
8
Ve své síle hodně intenzivní psychologické drama o pocitu viny, který se objeví, když něco není tak, jak má být. Je to o depresivním smutku ze ztráty dítěte a o tom, jak mohou násilníci zneužít dítě proti matce ve snaze s nimi manipulovat. Psychologická sonda do ženského vědomí a svědomí v oblasti zneužívání a traumatu, k čemuž k lepšímu uchopení podstaty věci slouží scény přednášek o matkách, které jsou při hlubším zkoumání až mrazivé. Stejně tak, jak nejednoduchý je takový život, je nejednoduchý i příběh, který místy dává odpovědi, co se vlastně děje, aniž by byly položeny otázky. Prostě to přijde a teď, co s tím. Finále příběhu se tak zdá být poněkud omšelý ve svém surrealistickém pohledu do absurdna. Zkrátka a dobře, je to film, který zkoumá traumata, mateřství a důsledky toho, že se člověk musí trmácet životem sám, když se pravda vlastních zkušeností zdá být zdrcující. I právě přes tu svou pravdivost. Příběh vinoucí se přes vlnové délky až k deformaci reality. Svou složitostí v přístupu ke gaslightingu, mateřství a celkové empatii, ale snímek zřejmě mnoho diváků neosloví. Je potřeba vnímat každý kousek skládačky ve snaze to všechno dát dohromady. Komu se to povede, vyhrál. Každopádně se jedná o typ filmu, u kterého se po každém dalším shlédnutí vždy objeví něco nového. I taková může být tvůrčí kreativita. Rebecca Hall tímto podala skvělý herecký výkon.
