Netflixovsky remake legendárního seriálu Premiér. Oceňuji kreativní posunutí místa, času a žánru. Nejlepší scény jsou stejně jako v předloze" vyjádření proudu vědomí" - nečekané, mimozní, neopakovatelné...
Tohle mohl být tak moc fajn film na páteční večer. Má všechno, co čekáte od románu Jane Austen, herci jsou taky fajn, ale celé to sráží rozhodnutí nechat hlavní hrdinku neustále mluvit do kamery. Já nejsem velký fanoušek bourání stěny mezi postavami a divákem a tady to vážně nemělo žádný smysl, ale šlo vyloženě o scénáristickou lenost. Místo toho, aby si dali práci zobrazit pocity hlavní hrdinky a nechali diváka se aktivně ponořit do příběhu, tak raději nechali hlavní hrdinku všechny své pocity a myšlenky odvyprávět do kamery. Za mě to bylo strašně otravné.
Dakotu zrovna moc nemusím, tak jsem potřebovala trochu přemlouvání, abych se na to podívala a jelikož jsem postrádala nějakou porci kostýmní romantiky, nakonec jsem se přemluvila a ono se mi to docela líbilo. Dakota byla v téhle roli i docela sympatická, Cosmo Jarvis charizmatický, takže člověk jim nakonec fandil. Pro otrodoxní fanoušky Jane Austenové by to asi nebylo, ale jinak se jednalo o celkem příjemný snímek.