Ikonická antikapitalistická satira se sadistickým vrahem se dočká remaku, který vlastně nikdo nepotřebuje. Zároveň se ovšem plní zajímavými tvůrčími a hereckými jmény, díky nimž nás nová verze přeci jen začíná zajímat. Americké psycho totiž našlo novou tvář a v krvi se bude rochnit padouch z Duny.
Články 52
Není to tak dlouho, co Tom Cruise pořídil zřejmě nejúspěšnější legacy sequel historie v podobě bezvýhradně oslavovaného akčňáku Top Gun: Maverick. Letos pak uběhlo deset let od premiéry Interstellaru, dle mnohých dosud nejsilnějšího produktu z neselhávající zážitkové dílny Christophera Nolana. Třetí Top Gun má být na cestě a Nolan sbírá hvězdy pro další tajemný (a dost možná sci-fi) projekt, ale horizont nadcházejících premiér nově projasnila také zpráva, že žádaný Edward Berger (Na západní frontě klid, Konkláve) natočí s Austinem Butlerem (Duna 2, Motorkáři) tematického slepence obou zmíněných kousků s dosavadním názvem The Barrier.
Ani tento týden nebude na televizních obrazovkách nouze o velké filmové premiéry i prověřené tituly. Prima se navíc v neděli bude snažit zabodovat se svou největší novinkou podzimu – soutěžní show Zrádci s Vojtou Kotkem.
Austin Butler se v roce 2022 zjevil takřka odnikud. Tedy pokud nejste zarytými fanoušky či fanynkami Disney Channel, kde ztvárnil pár rolí v seriálech pro teenagery. I když tedy Luhrmannův maximalistický Elvis zdaleka nebyl jeho první rolí, jednalo se rozhodně o zlom. Butler si připsal oscarovou nominaci, byť proti comebacku Brendana Frasera neměl šanci. Zároveň se díky svému mírně excentrickému chování stal internetovým memem. To pokračovalo i u druhé Duny, kde Butler herecky strhnul i ty, jimž neseděl jeho výkon v roli slavného showmana. Nemluvě o další záplavě virálních videí s jeho zákulisními hláškami. Je jasné, že se zrodila hvězda. Kde zazáří příště?
Bob Dylan je jistě jedním z nejikoničtějších hudebníků 20. století. Podařilo se mu skloubit široký záběr a umělecký statut jako málokomu a respektuje ho prakticky každý napříč žánry a přístupy. Stal se dokonce držitelem Nobelovy ceny za literaturu, což přeci jen zdvihlo pár obočí. Není tedy překvapivé, že Hollywood nemá mnoho trpělivosti a několik jeho životopisů už nám stihl nabídnout. Ten nastávající se pyšní účastí největší současné herecké hvězdy.
Tvůrci snímku Michael slibují „strhující a upřímné ztvárnění brilantního a přitom komplikovaného muže“, které bude zahrnovat jak Jacksonova „nesporného tvůrčího génia“, tak jeho „lidskou stránku a osobní zápasy.“ To všechno krásně zní, když se ale podíváme na logistiku celého projektu a jeho provázanost s Jacksonovou pozůstalostí, zbývá vůbec nějaká šance, že se od téhle party můžeme takového filmu dočkat? Režisér kontroverzního dokumentu Leaving Neverland o tom pochybuje.
Timothée Chalamet patří už skoro dekádu k největším hvězdám své generace. Jeho o tři roky staršího vrstevníka Austina Butlera oproti němu bereme jako nováčka, protože se opravdu zapsal do povědomí až vloni díky Luhrmannově opulentním Elvisovi, za nějž byl nominován na Oscara. Pánové se nyní setkali na natáčení druhé Duny (Dune: Part Two) a nejspíš si padli do noty, protože nyní Timothée vymýšlí, jak Austina dostat do svého dalšího filmu. A to rovnou v jeho doposud nejikoničtější inkarnaci.
Vypadá to, že životopisy ambivalentních figur, jejichž ambicí je narušit naše představy o tom, jak si takové příběhy vyprávíme a jak je čteme, jsou na vzestupu. Nejvýraznějším počinem tohoto typu poslední doby byl rozporuplně přijatý Napoleon Ridleyho Scotta. Nedlouho po něm se ozývá další cinefily milovaný osmdesátník, americký režisér Michael Mann, režisér Nelítostného souboje (Heat), Posledního mohykána (The Last of the Mohicans) a Collateralu, aby nám připomněl příběh kontroverzního zakladatele automobilky Ferrari.
Luhrmannův loňský Elvis si mohl dovolit poněkud přelétnout a místy i romantizovat vztah krále rocku a jeho mladičké životní lásky. Vypravěče filmu, Elvisova proradného manažera s tváří Toma Hankse, totiž upřímně řečeno příliš nezajímal. Bezskrupulózní byznysmen se celkem uvěřitelně nepozastavoval nad jejich věkovým rozdílem ani nad Elvisovým excentrickým chováním vůči manželce a snímek se mohl oddat opulentní osobní tragédii. Sofia Coppola činí ve filmu Priscilla pravý opak a vypráví příběh mladé dívky, kterou si zamiloval nejmilovanější muž planety. Že to zní jako pohádka? Pak raději odvraťte zrak.
V zámoří i u nás se letos objevila spousta životopisných snímků, které sice vykazují nezanedbatelné kvality, zároveň je však nelze označit za kdovíjak výrazná či zapamatovatelná díla. Vrcholem tohoto trendu je na Netflixu pár dní dostupný Maestro, jenž bohatý a bouřlivý život skladatele Leonarda Bernsteina prezentuje skoro až banálně. Co se to se současnými biografiemi děje?