První část byla vizuálně úchvatná a skvěle zpracovala komplexní příběh. Těším se na pokračování, které by mělo přinést ještě více akce, hlubší rozvoj postav a rozšíření fascinujícího světa Arrakis. Denis Villeneuve odvedl skvělou práci s první částí, takže mám vysoká očekávání i od této. Doufám, že se film podaří udržet vysokou úroveň a bude důstojným pokračováním epické ságy.
Tenhle film si zaslouží vidět víckrát. Timothee hraje tak, že jsem fakt nechápal. Fantastické záběry, herecké role, zvuk. Měl jsem 4x husinu a útok červů je fenomenální. Knihu jsem četl, viděl seriály a ano, jsou tam rozdíly oproti knize, ale není to tak, že by to totálně změnilo předlohu. Denis si některé charaktery upravil, aby tam bylo více emocí. Mě to ale takto pojaté vůbec nevadí, ba naopak. Pojmout takhle specifickou a komplexní Dunu je minimálně na 3 - 4 filmy nebo seriál. Po audiovizuální stránce je to naprosto fenomenální. Kolikrát jsem tam viděl záběry, jak to asi myslel Jodorowsky nebo i Lynch a spousta dalších vlivů od slavných režisérů staré školy. Každopádně jsem film viděl v kině 4x a byl jsem pokaždé nadšený, co to se mnou dělá. Dlouho jsem měl ve svém osobní žebříčku Matrix, teď už víte, kdo je momentálně na mém prvním místě ♥
Od Jacksonovy adaptace Pána prstenů tu máme po čase opět majstrštyk ve filmové adaptaci "nezfilmovatelné" předlohy. Ano. Nedozvěděli jsme se sice tolik z propracované EKO-vrstvy předlohy (Herbert jako zapálený "ekologista") tzn. Co je vlastně ono koření, jaký má vztah k pouštní Arrakis versus zazelenalé Duně, významu červů nebo síčů s gigantickýmu nádržemi vody. (Možná toto Villeneuve chytře ponechal na knihkupectvích, ať knižní předlohou netknutí nadšenci pokračují z kinosálů rovnou tam). Dozvěděli jsme se ale hojně k vrstvě mesiášství, proměnám osobnosti "tlačené okolnostmi" i potřebám "vìry", aby věci dávaly smysl daleko za rámec kratičkého lidského života (Herbert jako fanda psychologie).
Genialní casting (ten Villeneuve má ve všech svých filmech) už před natáčením prvního dílu mi bylo jasný, že mladičkého Paula by zvládl z mladých herců jedině Chalamet. A taky že jo :-)
Oproštěni od výrazného (a velmi komplexního) ekologického kontextu, rozvíjí tvůrci fungující univerzální "věčný příběh" přerodu chlapce v muže, vzpoury proti ustáleným autoritám, o nejasné hranici mezi odvahou, oddaností a fanatismem, mesiášství. Rozdíl mezi konáním a pácháním Dobra. Film hraje na všechny 'struny' uložené hluboko pod úrovní uvědomitelnosti (v našem Nevědomí), hrou kterou miliardově v kinech uspěl třeba Philipsův Joker. Skvělá práce se symboly které z plátna nečte 'logika' ale vrstvy pod vědomím.
Skvěle vystavěny ústřední protiklady v symbolech - božská nezničitelná entita písečného červa (freudovsky jednoznačně 'největší podlouhlý předmět na světě', 'Alfa' nemající konkurenta) a Benegedseritského řádu '(pra)Matek' v geniálním outfitu 'skoro-burky' ve střihu vnitřních a vnějších stydkých pysků - za nimiž není tvář, jen 'hlas z nitra'. Jungovsky precizní archetyp Matky a Velké Matky. Stejně tak vyprávěná celá archetypální "Cesta" "Hrdiny" od (své) Matky k Matce (jeho dětí) - v příběhu sehrávaném Rebeccou, Timothéém a Zendayou.
Takhle se vypráví filmový příběh. Ne, že vìc barviček a víc výbuchů a víc hlášek rovná se lepší spektákl.
Duna, Pán prstenů ci Shawshank mají jedno společné - lidé sedí 3 hodiny v kině a přijde jim to jako hodina, ten film pořád 'něco vypráví' - i v zábérech, bez dialogu, bez lidí, ve tmě...
Doufám, že dilo uzavřou jako trilogii Spasitelem Duny.
Požaduji pokračování. Chci víc. Chci Dunu-3, 4, 5...'. Literární základ to umožňuje, rozpočet se vyplatí, dejte nám pokračování hostiny.
První část filmu vyvolala řadu negativních reakcí. Ale lidé, kteří mají hlavu jako strmé vejce, nám vysvětlili, že literatura a kinematografie mají různé jazyky a ne všechno, co kniha obsahuje, lze přenést na obrazovku. Villeneuve interpretuje Herberta a já interpretuji Villeneuva. Interpretujte interprety.
Co je na tomto filmu dobrého? Nic, nic. A tady je třeba se pořádně, chraplavě, démonicky zasmát.