Přibližně v jedné hodině filmu, když je Sergio na návštěvě u své matky, je na knihovně vidět modré vydání knihy "Einstein" od Waltera Isaacsona. Tato scéna se odehrává v 90. letech 20. století, Isaacsonova kniha vyšla v roce 2007.
Sergio několikrát odmítl žádost generálního tajemníka OSN Kofiho Annana, aby přijal misi v Iráku, protože právě před několika měsíci nastoupil do nové funkce v OSN, ale byl k tomu donucen, protože na Annana tlačil tehdejší americký prezident George W. Bush. Po Sergiově smrti USA vyzvaly Annana k rezignaci. Annan se poté obrátil na Francouze, které podpořil prezident Jacques Chirac, a zdánlivě se vyhnul odpovědnosti za vyslání Sergia do Iráku, když uklouzl, že "Američané ho oslovili".
Mnohé repliky jsou převzaty ze skutečných citátů a některé z nich jsou k vidění v Barkerově dokumentu Sergio (2009). O událostech zachycených ve filmu vypráví také Samantha Power v knize "Sergio: Boj jednoho muže za záchranu světa", podle níž je film natočen. Jednou z nich je scéna, v níž Carolina přijde do Sergiova domu v Dili a zjistí, že ho naplnil svíčkami a papírovými srdíčky. Jak Power vypráví v knize: "[Larriera] se pustila dovnitř bočními dveřmi a zjistila, že řada svíček ji vede ode dveří do obývacího pokoje. Na podlaze byla rozházená papírová srdíčka, která vystřihl z barevného stavebního papíru. "Odteď je to nový Sergio!" řekl a vynořil se. Larriera byla skeptická. "Změnil jsem se," řekl. "A budu se měnit. Nevěřte mi. Sledujte mě." Od té chvíle dvojice označovala svůj vztah před jeho říjnovým obratem jako "prehistorii". "Historie," řekl, "začíná dnes."