Recenze filmu Zpátky do divočiny

Animace Zpátky do divočiny není tak propracovaná a detailní jako u slavných animačních studií Walt Disney, Pixar nebo DreamWorks, ale ani tak se spolupracující studia Reel FX Animation Studios, Weed Road Pictures a Netflix Animation nemají zač stydět. Had Maddie se krásně leskne a její šupiny mění barvu, sklípkan i koala jsou pěkně chlupatí, i když jejich srst nevypadá tak reálně jako třeba u Sulleyho z Příšerek s. r. o. Je poznat, že snímek Zpátky do divočiny je menšího rozsahu (podobně jako film Až na Měsíc), ale stále jde o slušnou podívanou, která bude dětské publikum bavit. Obsahuje totiž ty nejzásadnější ingredience – roztomilá zvířátka a akční příběh. Děj není nijak originální, v podstatě jde o jakousi parafrázi snímku Madagaskar, jenom v jiném zvířecím složení a bez fungujícího vtipu, na druhou stranu je ale třeba říci, že o to se tvůrci ani nesnažili. Zpátky do divočiny je vážnější podívanou. Hlavní hrdinové nepředvádí žádné potrhlosti a nejsou hypochondři jako žirafák Melman, musí se ale vypořádat s tím, že jsou pro všechny neatraktivními zrůdami, ve kterých vidí pouze hrozbu. Což ostatně dokazuje scéna z města, kam ústřední pětice během svého útěku zamíří. Davem lidí, jenž je obklopí, zní hlasité: „Zabijte je!“ Hlavními padouchy příběhu jsou tedy jednoznačně lidé.