Tvář předměstí Istanbulu drasticky mění vlny emigrace. Mehmet je tu respektován a obdivován za to, že je vždy ochotný pomoci všem v nouzi, zvláště pak opuštěným dětem na zdejších ulicích, neboť je sám sirotek bez rodiny. Sbírá papír a vede malý sběrný dvůr, díky němuž s pomocí svého strýce pomáhá dětem. Když jednoho dne objeví v odpadcích i osmiletého Aliho, rozhodne se, že mu pomůže najít jeho rodiče a dostane ho k rodině. Netuší ale, že se během toho oba spřátelí a vytvoří svou vlastní rodinu.