Jordan potřetí před a po prvé za kamerou v překvapivě povedeném pokračování, série, která se může tvářit vyčerpaně ale stále má co nabídnout. Tentokrát výrazně osobnější a přestože bez Rockyho, stále dobré.
Klasická Rockyovka.. Dávný přítel, křivda a odplata. Líbily se mi boxerské zápasy, které působí více věrohodně, než tomu bývalo u "Rockyho řežeb" , ale boxu tam zase až tolik nebylo. Boxerský film říznutý rodinným dramatem. Jako celek se mi film líbil a beru to po druhém dílu, jako návrat kvality.
Creed III je důstojným závěrem trilogie, který ukazuje, že Michael B. Jordan není šikovný jenom před kamerou, ale i za ní. Jonathan Majors je castingovou trefou, souboje jsou ideálně intenzivní a v IMAXU vypadají velkolepě, intenzivnější jsou ovšem paradoxně ty pasáže, které se odehrávají mimo ring. Creed se poté sice může snažit, aby opustil stín Rockyho, dost možná jde ovšem o krapet prohraný souboj. Italský hřebec sice nechybí tolik výrazně, Creed má ovšem dost možná problém v tom, že do budoucna neexistuje směr, kterým koncept série nějak zásadně posunout. Při podobné nastavené laťce ovšem Creed IV ani spin-off Draga rozhodně neurazí…. Více zde
Třetí Creed a devátý (!!) film z Rockyho světa, který poprvé je opravdu bez účasti Sylvestera Stalloneho, který se od značky rozhodl distancovat.. Kdysi pro mě Rocky byl tím vrcholem sportovních filmů a pořád mám třeba u čtvrtého kousku z téhle série emoce, jaké nenabízí skoro žádný biják.. Snímek stojí na rozcestí, kdy si divák musí vybrat, jestli je schopen se tomu poddat a připustit si, že Adonis už je na to sám, anebo zkrátka stát názoru, že bez Slye se na to už dívat nedá.. Na třetím Creedovi mi paradoxně přijde nejzajímavější, co předvedli oba tihle "boxeři" už v preprodukci, tedy ukázka toho, jak vnímá sérii Stallone a jak Coogler s Jordanem.. A i když si myslím, že celá značka Creed má skutečně spíše potenciál v té osobní rovině, tak prostě vrcholem všech těhle bijáků byl ten finální duel v ringu a to nakonec paradoxně potvrzuje i třetí Creed.. Někomu tyhle osobnější pojetí přijdou lepší, že dají postavám trošku uvěřitelnosti, ale já takhle Rockyho neznám a nakonec jsem názoru, že to zkrátka není úplně ono... Adonis Creed je na vrcholu, proto chce každý využít příležitosti ho z něj shodit. A s úspěchy se na povrch dostávají minulé křivdy, které čekají až bude jedinci nejlépe.. A proto přichází jeho dětský kamarád Damien v podání Jonathana Majorse, se kterým pořád nevím jestli mě to jeho polovážné herectví baví. Obzvlášť tady jsem si říkal, že chci ty jeho oči vidět brečet v nějaké romantické komedii, ale otázka zda se vůbec k nějaké takové budoucnosti ještě dostane... Velká část příběhu je o nastolení iluze, že tenhle vztah tu byl už předtím, že vlastně v postavách žije už od počátku celé série. Kdy tohle já ve filmových sériích ale nenávidím. Je to neduha sequelů, které jen podtrhují nejasnou autorskou vizi.. Když se příběh drží boxu a třeba ještě ukáže nečestnost postav, jež pramení z pokřivených životních osudů, vidím na co jsem zvyklý, ale jak jde osobní cestou, rozdělujeme se.. Daří se představit Adonise stojícího na vlastních nohách s rodinou, kde pořád je vnitřní spor mezi takovou idylou a boxerským srdíčkem, přesně jak to vždycky měl i Rocky. Celý film se buduje nějaké vyrovnávání s minulostí, aby ve finále nakonec film seškrtal trénink na naprosté minimum (u série jsou vždycky ty tréninky esencí toho sportovního wibu) a už už spěchá do ringu, který mě prostě nebaví a nedaří se působit zapamatovatelně jako v předchozích případech, i když divákovi pořád podsouvá to minulostí propojení.. Nakonec z toho mám takový vyděračský pocit, který je nakonec nejpodobnější Rockymu V, akorát že nikdo nesahá jeho charakteru ani po kotníky.. Asi by bylo fér se příště netvářit že Creed IV je jako Rocky IV, anebo se na to už definitivně vykašlat? 60%
Nejhorší z dosavadních tří dílů...nepomohly tomu ani ty tahanice kolem práv. Nesympatický protivník a nezajímavá zápletka. Ani ty souboje už nejsou, co bývaly. Podruhé se asi již nekouknu...
Připraveni na pořádnou boxerskou podívanou? Třetí Creed je režisérským debutem Michaela B. Jordana, který v sérii hraje i hlavní postavu. Tentokrát se poprvé neobjeví ani Rocky, což může budit menší znepokojení. Mohu Vás ale uklidnit, že i bez ikonického italského hřebce snímek funguje skvěle a Jordan si připisuje úctyhodnou premiéru v režisérském sedle. Další Creed je totiž nejenom dobře natočené sportovní drama, ale i solidní přehled toho, jak natočit boxerský zápas, ze kterého divák odejde s deseti monokly a třemi zlomenými žebry. Ačkoliv samotný box tvoří jen část celého příběhu, každý zápas je natočen s největší precizností, nechybí jim nápady a každá rána bolí nejenom protivníka. Kamera, střihy, skvělé efekty, zpomalovačky. Každý direkt či hák přistává na těle až nechutně přesvědčivě. Vrcholem je pak finále, u kterého jsem radši ani nedýchal. Lepší natočený souboj jsem snad ještě neviděl a to, co Jordan předvádí jako režisér, bere dech. Nic z toho by ale nefungovalo, kdybychom neměli boxery, co si dají přes držku. Majors, jenž se do série dostává poprvé tady předvádí neskutečný výkon (Ne jen fyzický). Jako herec dokazuje, proč je teď momentálně v kurzu. Jeho postava je zvíře plné svalů, ale také vzteku a nebojí se to využít i při zápasech. Každá jeho rána, je jako dělová koule. Jordan je klasicky bezchybný a už dávno vím, že před kamerou mu to prostě jde. Ačkoliv jsem z kina odcházel vyloženě nadšený, jedna věc mi trošku vadila. Cesta, která vede k velkému finále, je už ve druhé půlce filmu malinko zkratkovitá. Je to škoda, protože, kdyby se déle dva kocouři kočkovali, posledních 15 minut by bylo o to údernějších. Zamrzela i kratší tréninková montáž, která je vždy to nejlepší na filmu. Kdyby byla o něco delší, nezlobil bych se. I tak se jedná o Boxerský orgasmus, který chrlí nápady jak na běžícím páse, vizuálně vytře zrak velkým Marvelovkám a herecky převládá na všech frontách. Vše zaobalené do velice slušného soundtracku. Jasné K.O. na poli Boxerských filmů.
7/10. Konečně nadešel ten čas, kdy se Creed musí vymanit ze stínu Rockyho a postavit na vlastní nohy. A Jordan to ve svém režijním debutu zvládl velmi sebejistě a s vlastními inovacemi (ta inspirace anime je očividná a naprosto skvělá!). Trojka přináší velmi osobitý konflikt, jenž Adonise staví do zcela nového světla a nepřekvapivě mu obrací dosavadní život naruby. Minulosti nikdo neuteče, obzvláště pokud má tvář Jonathana Majorse, který si ústředního vazouna neskutečně užívá a znovu dokazuje, že je v Hollywoodu čím dál důležitější osobou, která teprve vystrkuje ďábelské růžky. V první hodině to má výborné tempo, dramatické oblouky, postupné budování vztahů a živelnou choreografii soubojů... o to víc tak zamrzí, že se v druhé půlce očividně dost stříhalo a scénář najednou působí zkratkovitě, nedotaženě a ke konci i bohužel nenaplňuje všechna vydlážděná očekávání. Pořád jde o sympatický kousek, který naplňuje kvóty sportovních dramat a ústřední duel je dravou třešničkou na dortu, avšak neubráním se pocitu, že někde ve střižně či autorském záměru se ke konci vytratila silnější katarze a komplexnější témata. Více: ZDE
Po velmi povedeném prvním dílu a následně velmi nudném druhém dílu, tady máme něco mezi. Creeda dohání jeho vlastní minulost a je to super. Ukázka toho kam to dotáhnul, jak zápasí s životem, když skončil s boxováním. Návrat starých ran a kostlivců ze skříně je ukázka lidskosti. Prostě jo. Je to hodně příjemný od posledního dílu. Ten závěr byl možná až moc rychlý a víceméně bez výrazného dopadu na cokoliv. Každopádně to asi nemusí vadit, protože je otázka jestli se dalšího dílu ještě dočkáme nebo ne. Takže prozatím je to důstojné zakončení.
Teď ale vážně. Creed III je první díl stojící na vlastních nohách bez postavy Rockyho a první film režírovaný Michaelem B. Jordanem. To budilo obavy, už jen protože je velké sousto mít takový film jako první v kariéře a jelikož byl vztah Donnieho s Rockym srdcem obou předchozích filmů. Naštěstí to funguje skvěle a Creed se tak zformoval do série, která stojí na vlastních nohách a má zápletku a děj, který je čistě originální. Příběh nám říká, že minulosti neutečeme a musíme se jí stavět čelem a tohle funguje, protože srdcem snímku je tentokrát Adonisova minulost a jeho vztah se soupeřem Damienem, se kterým byli jako bratři. Opět fungují osobní i boxerské linky, které se fajnově prolínají a tvoří solidní podívanou. Jordan je přiznaně inspirován anime a je to znát, díky tomu má každý souboj svůj nápad a provedení, které je na západě nevídané a funguje je tu parádně. Přesto to tvoří určitý nesourodý styl, prozrazující, že je režisér začátečník, kterému jde nejlépe točení dialogů a příběhových chvíli. I přesto, že soubojům chybí to pravé napětí a emocionální vypětí předchozích dílů, jsou pořád skvělé a památné, jen to finále mohlo být údernější. Nejlepší Creed to sice není, ale je to důstojný člen série a fungující film s jedním z nejlepších záporáků série. Navíc malý Creed měl v pokoji plakát Naruta, takže instantních 10/10! Více ZDE!