filmfanouch6
12 644 bodů •
8
Stejně jako loňský rok Helena Třeštíková vytvořila portrét o Miloši Formanovi Forman vs. Forman, letos francouz Gregory Monro vytvořil portrét o Stanley Kubrickovi zvaný Kubrick o Kubrickovi. A zatímco co u Forman vs. Forman se dalo říct, že film vlastně o nejslavnějším českém režisérovi neřekl téměř nic nového a byl jen slušnou poctou jeho odkazu, u Kubricka o Kubrickovi platí, že díky uzavřenosti Stanleyho Kubricka a faktu, že skutečně rozhovory poskytoval minimálně a odmítal své filmy bohatě rozebírat krom rozhovorů právě s Michelem Cimentem je tento portrét rozhodně zajímavější a se vší úctou k Třeštíkové i lépe zpracovaný. Kubrickovi o Kubrickovi představuje Stanleyho Kubricka tak jak ho má většina filmových fanoušků zaškatulkovaného- Jako totální perfekcionistu u kterého se natáčení jeho filmů nevleče kvůli jeho neschopnosti ale právě díky jeho perfekcionistické povaze a snaze aby byl film co nejlepší. Během použitých rozhovorů s Cimentem jinak nedojde na diskuze třeba o Lolitě nebo Zabíjení, jinak je ale ve své délce (u některých stráví čas více, u některých méně) schopen zrekonstruovat téměř všechny Kubrickovy filmy a s ním spojený Kubrickův drobný rozbor. Kubrick své filmy nerad rozebíral, s Cimentem přesto nad nimi vede opravdu zajímavou diskuzi při kterém dojde i na Kubrickův osobní pohled na svět, politiku nebo lidskost. Každý Kubrickův film měl svou hloubku a do každého se mistr pokusil dát kus sebe. Kubrick při svém vyprávění jinak obstojí nejen jako vynikající filmař ale také jako zajímavý a skutečně inteligentní člověk, který by se zcela jistě uplatnil i jinde. Film probere i Kubrickovi začátky jako fotografa a faktem, že se tehdy ještě musel nějak smířit s nátlakem redaktora a dělat fotky na články, kterými opovrhoval. Krátce se zmíní o svých prvních krátkých dokumentárních filmech a tak trošku dojde i na sebe kritizování za svůj celovečerní debut Strach a touha. Kubrick si už tímhle počátečním vyprávěním dokáže posluchače získat a je hodně snadné přijít tomuhle dokumentu na chuť, protože tady opravdu poslouchá promluvy muže, který jasně věděl co chce a stal se sám svým pánem. Jeho perfekcionizmus pochopitelně nesedl všem a skrz archivní rozhovory si postěžuje třeba takový Sterling Hayden. Objeví se tu ale třeba také archivní záznamy Malcoma McDowella, Jacka Nicholsona nebo Toma Cruise, kteří sice upozorňují na Kubrickův perfekcionizmus, ve finále ho ale přece chválí a především Cruiseova převyprávěná emoční reakce na smrt Kubricka je skutečně silná a ukazuje to, že mezi hereckou hvězdou a Kubrickem vznikl během výroby Kubrickova posledního filmu Eyes Wide Shut vzájemný pracovní respekt. Měl trochu problém s chronologickým převypravováním Kubrickovy kariéry, protože namísto toho aby se začalo s prací fotografa a končilo s Eyes Wide Shut film začne fotografováním, dokumentárními snímky a režijním debutem, vzápětí ale začne přeskakovat od Barryho Lyndona (1975) přes Olověnou vestu (1985) po Dr. Divnolásku (1964) a je trochu zvláštní dramaturgické rozhodnutí. Nevím jak tyto rozhovory s Kubrickem probíhali, kdybych si ale měl tipnout tak Ciment mohl přeskakovat a Monro mohl takhle ponechat i dramaturgickou koncepci. Mnohem srozumitelnější by ale bylo opravdu chronologické vyprávění od práce fotografa po Eyes Wide Shut, přesněji od bodu A do bodu Z. Zároveň se ale též musí ocenit, že film vůbec neřeší už dávno legendární spor mezi Stephenem Kingem a Kubrickem co se týče zpracování Osvícení (i když je možné, že Ciment tohle téma v samotných rozhovorech vynechal i přesto, že Kubrick v rozhovorech s Cimentem samotnou předlohu pochválí) nebo se jen lehce dotkne kauzy ohledně toho jak Mechanický pomeranč údajně propagoval násilí a byl ve Velké Británii zakázán mezi lety 1973-2000. Tohle téma ve finále jen rozebere skrz archivní rozhovor Malcolm McDowell, Kubrick ale přece jen promluví o svém názoru k násilí a o tom jak jsou jeho filmy realistické a vyvracejí dle něj jasný omyl, že člověk je uvnitř dobrý. Jen velmi lehce se film dotkne Kubrickova soukromého života a padne jen, že žil v Británii se svou rodinou, své filmy většinou netočil příliš daleko (sekvence v Olověné vestě točil v opuštěné továrně) a nezvykle se jeho filmy stříhali u něj doma v jeho menším studiu. Tenhle film ale není o Kubrickově soukromí nýbrž o jeho filmové kariéře a v téhle formě jde o opravdu povedenou poctu na které jde poznat, že má samotný Monro k tomuhle velkému umělci úctu a zmapoval tyhle zajímavé rozhovory v Kubrickovi o Kubrickovi co nejlépe to šlo. S Kubrickem se nemusíte ztotožnit ani automaticky obdivovat jeho filmy, jeho tvůrčí talent se ale prostě nezapře a právem patří (a bude patřit) mezi nejpamětihodnější režiséry všech dob.....
