Tak už konečně chcípni, táto

61%
Tak už konečně chcípni, táto

Rozjařilá ruská holomajzna Tak už konečně chcípni, táto pojednává o moderním naivním bohatýrovi, který nečekán a nezván přijde s kladivem v ruce ke dveřím činžákového bytu. Během nadcházející hodiny a půl, napěchované zábavnými zvraty a fyzicky intenzivními scénami, otočí vzhůru nohama jednu obyčejnou domácnost a odhalí morální kompromisy a prospěchářský cynismus jejích členů. Ruská kinematografie se v zahraničí nejčastěji prezentuje zádumčivými artovkami, nesoudnými propagandistickými spektákly a nabubřelými parafrázemi hollywoodských hitů. Občas se ale objeví i zářný talent, který rozvíří mezinárodní žánrové vody jako Timur Bekmambetov s Noční hlídkou (2004) nebo Ilja Najšuller s videoherně kyberpunkovým Hardcore Henrym (2015). Aktuálně se rýsuje další člen oné vybrané společnosti v podobě Kirilla Sokolova. Jeho celovečerní debut navazuje na tradici moralizujících a exploatačně vyhrocených žánrovek, kterou ustanovil Alexej Balabanov legendárním gangsterským diptychem Bratr (1997, 2000) a nihlistickým masakrem Náklad 200 (2007). Jenže oproti obvyklým příspěvkům této linie se Sokolovův biják odlišuje černým humorem, zjevnou inspirací v západních vzorech, ale také groteskními gore efekty a hektolitry rudé barvy. Požitkářsky vystavěný scénář a hyper-efektní styl s dravou kamerou naznačují, že Sokolov má nakoukané začátky Guye Ritchieho. Jeho film ale úspěšně překračuje stín svých vzorů, a to nejen díky rozjařilé kreativitě v oblasti groteskních škod na těle i na duši v zemi, kde včera i zítra neznamená nic.(Festival otrlého diváka)



Chrustyn
Chrustyn
44 025 bodů
4
Bizarní úlet s Ruska s parádním vizuálem, podivnými postavami a ještě podivnějším příběhem. I přes divokost jsem se ale nebavil a to se jakékoliv inovaci ve filmovém žánru nebráním.
blackkocour
blackkocour
3 745 bodů
10
Houby Tarantulino, ale Sokolov! Na světě existuje spoustu mutantů, kteří se až moc inspirovali ve stylovém a zábavném zabíjení, i s trochu té nadsázky a brilantnímu černýmu humoru. A kde se našel, než ve Sovětském Rusku! Óda na radost může být pokořena, jelikož nikdy jsem ještě neviděl ruského dědka vrtat akuvrtákem do stehna mladému kopytu, tak v nadmíru zábavném stylu, až se mi ruka šmátralka hnala do smradlavých trenek, s kulišáckým úsměvem na tváři. Tak přeci abyste neřekli, že jsem nechutný hovado. Mohli byste i namítnout, že nejde o nic víc, než jen o blbé a krvavé zabíjení bez myšlenky a děje, je to prostě jen hnusný a hnisavý odpad do škarpy. Už jste fakt asi všichni zběhlý a zvyklý na mindfuck píčoviny od Nolena, že kvalitní děj se pozná jen v tehdy, když tomu ani za mák nerozumíte o čem se tam dva negři baví (nenarážím sice na to, že černoši mají svůj ghetto slang, ale že je teď Amerika obsazuje v každém filmu, kvůli vyjebané politické koreknosti), nebo proč se američtí senátoři rozhodli zvolit zákon o rostoucím propadu černé ropy. Tady se dokázalo i zcela nemožného udělat zajímavou bojovku, a nemuseli je dávát někde do vystřelující budovy, kterou ovládli něměčtí teroristé.. a je úplně jedno čím se ti vodkou vochlastaný vořežečmeni mlátí. Ať už kusem salámové šišky, hrníčkem, kladivem nebo třeba tou akuvrtačkou z Hornbachu. Představivosti se meze nekladou. Klidně si mě nazývejte úchylným nekrofilem a primitivním píčumilem, ale tomuto víc než 4 nedám, ale celou pětkovou línii! ❤

Dodatečné informace

Původní název:
Папа, сдохни (více)
  • Rusko Tak už konečně chcípni, táto
  • Rusko Папа, сдохни
  • Rusko Muori papà... muori! - Why Don't You Just Die!
  • Rusko Papa, sdokhni
  • Rusko ¿Por qué no te mueres?
  • Rusko Why Don't You Just Die
  • Rusko Why Don't You Just Die!
Země původu:
Rusko
Ocenění:
Žádná ocenění