Recenze filmu Zapomenutý princ

Zapomenutý princ má poměrně zvláštní pointu, která by se dala shrnout větou "Pokud svou dceru přestanete bavit, nic si z toho nedělejte, stačí 15 let počkat a pak můžete bavit její dítě". Film se ale samozřejmě nesnaží nějak hlouběji analyzovat, co z toho vyplývá a jak se s tím vyrovnat. Není o mnoho hlubší než Nekonečný příběh. Ale nevpadá tak stylově a nemá Kamenožrouta.

Líbila se mi myšlenka pohádkového světa, ve kterém se odehrávají všechna ta vyprávění. Také bylo pěkné, že film vlastně poukazuje na to, jak se mění vztah mezi dětmi a rodiči v určitém věku dítěte. Tatínek totiž měl Sofii moc rád a hrozně se o ni bál, takže mu vůbec nedocházelo, že už to není jeho malá holčička, ale puberťačka, která chce čas trávit i jinak než jen s ním…