Do rasově rozdělené Ameriky 19. století se vrací životopisné drama, které vypráví příběh Harriet Tubman (Cynthia Erivo), ženy, která utekla z otroctví a stala se jednou z největších amerických hrdinek. Její odvaha, vynalézavost a houževnatost osvobodila stovky otroků a odvedla je z rasistického Jihu do severních států USA. Během občanské války pracovala pro Unii jako špionka. Byla i první ženou, která zorganizovala na americkém území velkou vojenskou akci.
V Harrietině proslovu ke Gideonovi mluví s opovržením o "ztracené věci". V padesátých letech 19. století pojem "ztracená věc" NEEXISTOVAL. Zrodil se až v důsledku porážky Jihu v letech následujících po občanské válce. Romantizovala ztracenou kulturu předbřeznového Jihu, život na plantážích a otroctví. Tvrdila, že válka nebyla válkou o otroctví, ale střetem kultur: Průmyslový Sever versus agrární Jih. Tato myšlenka tvrdila, že Jih prohrál navzdory své kulturní a vůdcovské převaze (například Lee úspěšně bránil Virginii proti drtivé přesile v bitvách u Prvního Bull Runu, Sedmidenní bitvy, Druhého Bull Runu, Fredericksburgu a Chancellorsville). Tvrdil, že Jih prohrál NE proto, že by jeho kultura byla horší, ale proto, že Sever měl větší počet obyvatel a byl schopen vyrobit více dělostřelectva, pušek a pistolí, a tudíž zabít více Jižanů než Jižané mohli zabít Seveřany (což se v očích Jižanů potvrdilo výslednou opotřebovací válkou a vysokým počtem obětí v Grantově pozemním tažení v roce 1864 a jeho konečným úspěchem při obléhání Petrohradu v roce 1865). Tuto koncepci velmi zužitkovala Margret Mitchellová v knize Gone With The Wind (jak v knize, tak ve filmu).
Poté, co Harriet Gideona prozradí, předpovídá krveprolití a utrpení v nadcházející občanské válce. Pro Harriet by možnost občanské války byla fantazií a zbožným přáním. Většina obyvatel Severu by zůstala proti válce za osvobození otroků až do procesu s Johnem Brownem. Koncem padesátých let 19. století však většina obyvatel Jihu měla zraněné city, protože sílící abolicionistické hnutí jim říkalo nejen to, že otroctví je zlo, ale že oni sami jsou zlí, protože otroctví praktikují. Nájezd Johna Browna většinu Jižanů utvrdil v tom, že VŠICHNI Seveřané jsou abolicionisté, kteří chtějí osvobodit své otroky a zabít je pro jejich "zvláštní instituci". Seveřané však zůstali lhostejní i po Brownově nájezdu. Teprve po jeho procesu začali mít Seveřané pocit, že Jižané se skutečně snaží vnutit otroctví celé zemi. Protijižní nálady na Severu začaly stoupat, když obžaloba nemohla čekat, až se Brown vyléčí ze zranění utrpěných v Harpers Ferry (Browna museli do soudní síně přenášet na litru). Teprve po přepadení Johna Browna, soudním procesu a popravě byl Sever připraven na válku (a to by Sever zpočátku podporoval pouze válku za zachování Unie, NE za osvobození otroků). Harrietino proroctví bylo tedy ze strany scénáristů a producentů tohoto filmu naprostým výmyslem. Stručně řečeno, tento malý projev by byl možný jen díky zpětnému pohledu, který scénáristům a producentům filmu Harriet poskytlo 21. století.
Když Thomas Garrett odveze Harriet na hranici mezi Delawarem a Pensylvánií, řekne jí, že Filadelfie je vzdálená 25 mil, a pak jí ukáže na zapadající slunce. Filadelfie leží severovýchodně od Wilmingtonu. Pokud by šla směrem k zapadajícímu slunci, šla by na západ, směrem k Lancasteru.