8/10 Ano John Wick nikdy nebyl o silném příběhu a scénáři a v rámci kinematografie nejde o něco extra zásadního,ovšem co se týče akce,tak stojí John Wick na absolutním vrcholu moderních akčních filmů a jedná se o kulervoucí technický zázrak s ještě skvělým ansáblem nových postav.
Tříhodinová neon-noir revenge akční jízda v herním stylu. Dostal jsem přesně to, co jsem očekával v rámci série o Johnu Wickovi. Špičková akční podívaná s nášlapným vizuálem a hudebním doprovodem. Místy jsem se s chutí i zasmál.
John Wick 4 je úctyhodným pokračováním téhle nemilosrdné série. Je to ještě větší, akčnější a nebezpečnější než všechny předchozí díly. Skvělá práce kaskadérů i Keanu Reevese si jde ruku v ruce s moc povedenou choreografií všech akčních scén. Smysluplné střídání široké škály lokalit a taky všech možných bojových umění na které si jen vzpomenete je skoro až k nezaplacení. A i s 3 hodinovou stopáží film díky té nezpomalující akci a napětí uteče jak voda. Když počítáme s Wickovo neprůstřelným oblekem, tak i tak zvládá docela nadlidské kousky a upřímně to nekonečné kutálení ze schodů ke konci filmu mě dost pobavilo. Pan Nikdo dost dobře fungoval jako osvěžující a komediální prvek filmu a bojové kombinace s jeho psem byly naprostá pastva pro oči. Celková barevná paleta tohohle filmu a práce s kamerou taktéž stojí za zmínku, jelikož bez toho by John Wick nikdy nefungoval. Společně s 2. dílem je tohle můj nejoblíbenější.
Jak se tak u nás hezky říká: "třikrát a dost". Co fungovalo třikrát, počtvrté už nefunguje. Zase další z přestřeleně dlouhých filmů, který má jen málokdy opodstatnění. Zde důvod pro tak vysokou stopáž rovněž chybí. Místo toho, abychom se dočkali jakéhokoliv worldbuildingu, koukáme na zbytečně dlouhé bojové scény, které jsme již viděli v předchozích dílech bez jakéhokoliv zpestření. Výše zmíněné má jedinou výjimku, kterou je scéna z "GTA perspektivy". Ve třetím díle bylo alespoň osvěžující použití bojových psů, to je zde pouze zrecyklováno v polovičním množství. Nevím, zda mělo tolik scén působit komicky, protože když JW padá 150 schodů, kinosál se lámal smíchy. Skarsgårdovi jsem toho záporáka absolutně nežral, překvapila přítomnost plukovníka Andersona, ale nevím no. Celý ten příběh prostě zdaleka neměl takovou kvalitu jako předchozí díly. Na lokace se sice dívá pěkně, na rozdíl od předchozích dílů mi však některé záběry přišly takové hrozně fejkové. Viz konečná scéna při východu slunce. To jak absolutně debilně tvůrci vyřešily protagonistovu smrt byla jen třešnička na dortu. Série měla důstojně skončit třetím dílem, tvůrci se neměli inspirovat u Rychle a Zběsile.
John Wick pro mě rozhodně nebyla láska na první zhlédnutí, a i když jsem si od dvojky rozšiřující se svět zabijáků docela užíval, po třetím díle jsem měl trochu obavy, jestli skoro tři hodiny nebudou až příliš. A naštěstí nejsou. Od začátku do konce se jedná o velkolepou akční jízdu, která mi v tomhle případě nikdy nepřišla nezajímavá, a kromě pár úseků v Paříži jsem ani neměl pocit, že je jakkoliv ubíjející, což se mi u kratších předchůdců nejednou stalo. Akce je tradičně bravurně natočená, perfektně barevně vyladěná, a především i napočtvrté dokáže být svou choreografií nápaditá a nabídnout něco nového. Pasáž v Berlíně efektně využívá vodopád v baru, Paříž zase dá chvíli vzpomenout na staré 2D videohry. Do toho samozřejmě skvělý hudební podkres sladěný s děním na plátně, a je z toho další ukázka, jak John Wick dominuje žánru. Aby toho nebylo málo, tak se tentokrát přidává i plejáda výborných vedlejších postav a hvězdných herců. Ať už je to pan Nikdo se svým psem, slepec Caine či Harkan, který nám nadělí zřejmě nejlepší pokerovou scénu od Casina Royale. Naopak záporák Billa Skarsgårda je sice charismatický, ale popravdě jsem od něj čekal víc. Příběh je logicky v pozadí, funguje nicméně jako solidní lepidlo jednotlivých aktů, což naprosto stačí. Dovedu si představit hlubší prozkoumání Nejvyšší rady, na druhou stranu je zápletka opět alespoň v něčem odlišná. Těžko říct, jestli je nový díl tím nejlepším ze série, já jsem si ho každopádně možná i díky kinu užil zatím nejvíc. 9/10
Johnova příručka: 1000 a jedna způsobů, jak poslat nepřítele na odpočinek. Filmařské porno a do mrtě vyhrocená videoherní zápletka. Osudovost se dá krájet, záporáci jsou super. Nad akčními setpieces jen padá čelist. Doopravdy bych se nedivil, kdyby u natáčení někdo reálně fakt umřel. Tři hodiny utečou jak voda. Naprostý PEAK, který bude jen horko-těžko, ba vůbec, někdo překonávat. S přehledem nejlepší Wick.
Je úžasné, jak si John Wick i s tolika sequely dokáže stále udržet kvalitu. Na jeho 4. kapitolu je nutno hledět jako na čistě akční umění, a pokud se toho divák drží, je odměněn fenomenálním audiovizuálním zážitkem s vynikajícími choreografiemi, akčními sekvencemi, které jsou až neuvěřitelně nápadité, co se týče použitých zbraní, různých temp boje, charakteristik protivníků...v Johnu Wickovi dva souboje jednoduše nikdy nejsou stejné. Do toho ta skvělá hudba; celá sekvence v Paříži i se zapojením aut je skutečně mistrovské dílo. Zvýšený rozpočet je vidět na výpravě, jež nás bere do všech koutů světa a rozhodně to není na škodu. Velkým tahounem filmu je pak samotný charakter Johna Wicka, který je snad tím nejdrsnějším, co nám popkultura v poslední dekádě přinesla. Jeho stoické hlášky, řešení problémů zabitím všech zúčastněných...Johna Wicka snad nejde nemilovat. Rád bych ještě vypíchl závěr, se kterým jsem byl velmi spokojen; i jako završení celé tetralogie by to fungovalo velmi slušně. Uvidíme, zda se nám John vrátí, nebo ne; je otázka, zda režíser má ještě materiál; látka by se hlavně neměla ždímat. John Wick je akční umělecký portrét, kde nějaká logika, děj nebo extra hluboké vztahy jdou stranou. Tak to je potřeba ho vnímat, moc se nad tím nezamýšlet, ale prostě se do toho plátna vcítít. A jako takového ho rozhodně všem doporučuji ke zhlédnutí.
John Wick 4 je nekončící našlapaná adrenalinová střela, sypající více a více perfektně choreografované akce v těch nejvíc sexy neonových kulisách s velmi inovativním nasnímáním a vynikajícím audiovizuálem. Chad Stahelski ukazuje, že má stále čím ohromit. Přesto se s jeho prací na Wickovi táhne problém s budováním příběhu, či samotného lóru. U původních tří dílů to zase takový problém nebyl, jelikož to mělo fungovat převážně jako "čistě akční zážitek". (I tak ale měly všechny tři díly propracovanější příběh, lepší dialogy a lepšího záporáka.) Dnes se Stahelski snaží tvořit pomyslnou mytologii - v čemž ční kámen úrazu. Příběh je velmi zkratkovitý a nedává se pozor na celkovou konzistenci filmu. I když je to vizuálně opulentní až do samotného finále, (kde už asi na pěkný vizuál nezbyl rozpočet), nelze vyvrátit fakt, že John Wick: Chapter 4 je hmatatelný vzor pro všechny filmaře, kteří chtějí tvořit akční filmy. Takto skvěle vytvořenou choreografii, dlouhé, chirurgicky přesné one-take záběry, neskutečné kaskadérské kousky... V tom Babu Jagu nikdo nepřekoná. 8/10
Chad Stahelski zase překonává sám sebe a servíruje nám mistrovsky natočený akční spektákl. Jak jsme zvyklí už z předchozích dílů i tady opět dostáváme pořádnou porci živelné a nápadité akce. Mám pouze menší problém s akční sekvencí v Japonsku, kdy mi přišlo, že je akce zbytečně natahována a repetitivní. V této kapitole oproti ostatním strašně pomohl příchod nových postav, které jsou tentokrát dostatečně zajímavé a utvářejí s hlavní postavou skvělé interakce. Z těchto nových postav bych chtěl hlavně vypíchnout charismatického zabijáckého slepce Caina, kterého si zahrál fantastický Donnie Yen, jenž si kradl mnohé záběry čistě pro sebe. Příběh je zde opět jednodušší a přímočařejší a oproti předchozím dílům jsou dokonce i více strožejší dialogy. Když se už postavy dostanou k nějaké té konverzaci, tak se nacházejí v nádherně vypadajících lokacích. Celkově když filmu odpustíme pár hluchých míst a slabší dialogy, tak si troufám říct, že se jedná o neuvěřitelné akční veledílo, které nemá momentálně ve svém žánru žádnou konkurenci.