Žena pije čaj, umývá okno, čte noviny: prosté úkony, které jaksi naznačují tiché tajemství uvnitř i vně obrazu. Někdy člověk zaslechne rytmickou, pulzující symfonii cvrčků v baltimorské letní noci. Jindy se cinkající hračky rozpustí v hukotu tryskáče nad hlavou nebo se děti třesou při zvuku hromu. Tyto různorodé zvuky vytrhávají prostor časově i fyzicky z omezení reality. Malé krabičky s domácím filmem uvnitř větší obrazovky jsou gestické formy paměti, stopy dětství, mnemotechnické pomůcky, které rozšiřují smysl pro bezprostřednost v jejím "dramatu". Tyto miniaturní obrazové objekty představují útržky ještě starší mediální technologie: filmu. Na rozdíl od videoobrazu v reálném čase působí prchavě, efemérně, nepřesně.
Herci a tvůrci 1
Režie: