Na prahu první světové války byl Fritz Shimon Haber největším německým chemikem. Jeho syntetická hnojiva, za která získal Nobelovu cenu, zachránila světovou populaci před hladomorem. Když ale vypukla první světová válka a umíraly miliony německých vojáků, zoufalé německé síly požádaly Shimona Habera, aby armádě poskytl nový druh zbraně. Haber již obětoval svou a identitu své židovské rodiny, aby se stal váženým německým občanem. Svým rozhodnutím vynalézt takovou zbraň se Haber stal prvním vědcem v lidské historii, který rozpoutal zbraň hromadného ničení. Později za svou ctižádost zaplatil nejvyšší cenu, když jeho žena Clara spáchala sebevraždu a jeho vynález byl použit k vraždění milionů Židů během druhé světové války.
