De Sade

Donatien-Alphonse-François de Sade (1740-1814), francouzský filosof a spisovatel, surrealisty uctívaný jako „božský markýz“ a zatracovaný libertin, náleží především literatuře. Filmaři se jeho světa pokoušeli několikrát zmocnit, využívajíce jej na jedné straně jako záminku k pornografii, na druhé jako východisko originálních vizí, viz např. Saló o le 120 giornate di Sodoma (1975, Saló aneb 120 dnů Sodomy, r. Pier Paolo Pasolini) nebo Marat/Sade (1966, r. Peter Brook). Vedle Vadimovy parafráze románů Justýna a Julietta Le Vice et la Vertu (1963, Neřest a ctnost) je americký snímek režiséra Cy Endfielda z roku 1969 dalším naprosto nezdařeným pokusem vyrovnat se s de Sadeovou osobností v komerčním filmu. Životopisný snímek si pohrává především se skandálními fakty z markýzovy biografie a představuje jej jako změkčilého hippieho, na jehož pokaženém neřestném životě se podepsal démonický strýc (ztělesněný brilantně režisérem Johnem Hustonem) a nešťastná láska ke švagrové Anně. Pro vize orgií, kterými jsou prokládány hlubokomyslné hrdinovy úvahy, nemůže mít dnešní (a zřejmě i dřívější) divák nic než útrpný úsměv.