Po letech strávených v Itálii se Šádí vrací do rodného Nazaretu. Ale nečeká ho nijak bouřlivé uvítání. Vrátil se tak trochu s nechutí, aby splnil svou "wajib" (neboli povinnost) – roznést se svým otcem pozvánky na svatbu své sestry. Vztah mezi nimi je napjatý, a když už spolu trčí v autě, tak nejčastěji v zácpě. Postupně se tak odhalují propasti, někdy komické, mezi muži, kteří žijí v různých světech, ale pojí je neotřesitelné pouto.