Hora hněvu

Po osvobození v roce 1946 probíhá v jedné vesnici v západní Makedonii kolektivizace zemědělství. Předseda místního zemědělského družstva Stamat, bývalý bojovník, s veškerou revoluční vervou a nadšením věří, že kolektivizace je jediná cesta pro chudé rolníky. Naráží ovšem na odpor bohatých sedláků, kteří se jen těžko loučí se svým majetkem. Navíc se Stamat potýká s rozhodnutím výboru, který rozhodl o přidělení hory, jež poskytuje obživu, dřevozpracujícímu průmyslu. Jeho snaha toto rozhodnutí zvrátit je neúspěšná. Cítí se být zrazen ve svém revolučním ideálu. Za těchto okolností se Stamat musí vyrovnat s nedůvěrou vesničanů, nicméně si stojí za svým přesvědčením, že jedná správně.