Man sku' være noget ved musikken

Film o tom, z čeho jsou sny utkané, a přesto v něm nenajdete nic povznášejícího, ba právě naopak. Postavy v baru Strudsen (Pštros) se chovají jako pštrosi – schovávají se před životními hrozbami a své sny si nechávají pro sebe. Scenárista Benny Andersen, sám básník, s láskou vykresluje portréty lidí, kteří se ani nepokusí své sny uskutečnit, možná proto, že se svým životem nejsou zas tak nespokojeni. Manažer by chtěl vlastní bar, ale bojí se to přiznat, řezník touží být operním zpěvákem, umývač oken (pardon, leštič oken) je tajně zamilovaný do barmanky, ale neodvažuje se jí to dát najevo, a pianista ochotně naslouchá všem těm různým snům. Tento film byl nejlepším dílem Henninga Carlsena od jeho debutu s filmem "Hlad".