Name: Rozhlédni se, člověče
Released: 1999
Duration: 285 min
Cast: Luděk Munzar

hraje

režie

scénář

kamera

střih

zvuk

V srdci "rozhlednového království"

Rozhledny a vyhlídkové stavby v Čechách a na Moravě.

Stojí na kopcích, štíhlé a vznešené a shlíží dolů, do krajiny. Staví se jen v dobách hlubokého míru a za jediným účelem - povznést člověka a jeho ducha alespoň na chvíli nad povrch země. Rozhledny. Těmito slovy vás bude po následujících patnáct týdnů vítat Luděk Munzar. S nápadem natočit dokumentární cyklus o rozhlednách přišel Bedřich Ludvík, jinak dramaturg hrané tvorby v ČT, v roce 1997. Rok trvalo, než pod vedením dramaturga Milana Vacka a za autorské spoluúčasti sběratele rozhlednových pohlednic Jana Nouzy přišlo na svět patnáct dvacetistránových scénářů. Potom už stačilo jen tři dny od rána do večera létat vrtulníkem České armády, dvacet dnů jezdit služební škodovkou, tři měsíce stříhat a bylo hotovo. Unikátní dokumentární cyklus o Českých, Moravských a Slezských rozhlednách, kterým vás bude provázet Luděk Munzar byl na světě. Podívejte se na jeho první díl. Představí vám známé i neznámé rozhledny Prahy a středních Čech.

Milníky v historii rozhleden

Jednotlivá historická období výstavby rozhleden u nás,

tzn. doba dřevěná, doba betonová atd.

"Rozhledny. Turisty přitahují jako magnet střelku kompasu. Rodinám poskytují cíl procházek, milencům soukromí, putujícím romantikům nezapomenutelné zážitky a všem dohromady možnost vystoupat na vrchol a získat tak nadhled nad krajinou, nad lidmi, nad životem a smrtí."

Luděk Munzar vás podruhé uvede do "rozhlednového království" České republiky. Tentokráte vás seznámí s jednotlivými etapami dvousetleté historie výstavby rozhleden u nás.

Je třeba říct, že to byla od sedmašedesátiletého pana Munzara velká statečnost svěřit se do rukou o generaci mladších lidí a sjezdit s nimi, po cestách necestách, celou republiku. A věřte, že to nebyl žádný med objet a vystoupat denně na pět šest, ale i osm rozhleden. Jenom díky obětavosti a vstřícnosti pana Munzara se podařilo během čtrnácti natáčecích dnů ujet 8000 km a pořídit všechny scénářem předepsané záběry.

- Od roku 1998 bylo rekonstruováno a zpřístupněno veřejnosti více než 30 rozhleden.

- Mezi nimi i chata a rozhledna na Dobrošově, za jejíž záchranu vděčíme aktivitám Klubu českých turistů.

Nejstarší uváděnou rozhlednou není často uváděná Kleť, ale minaret u Lednice.

Od skalních vyhlídek k architektonickým dílům

Co je vlastně všechno rozhledna? Je to dílo lidských rukou a slouží především k jedinému účelu, k rozhlížení po kraji.

Pro většinu lidí je rozhledna pouhou účelovou stavbou určenou k pohledům do krajiny z ptačí perspektivy. Pro opravdové znalce a vychutnavače dalekých výhledů je však rozhledna "samostatnou vědní disciplínou". Nepřicházejí k ní aby se obdivovali výhledům, které nabízí, ale věži samotné. Stojí před ní a pohlížejí na ni se zatajeným dechem: Hle, jakou dovednost musely prokázat lidské ruce, aby věže obstály v souboji s přírodními živly!"

Takový byl scénářem, předepsaný text v úvodu třetího pokračování cyklu "Rozhlédni se, člověče". Chcete-li vidět, jak se s jeho patosem Luděk Munzar vypořádal podívejte se na díl, ve kterém vás, během výstupu na rozhlednu Koráb u Kdyně, seznámí se základními stavebními typy rozhleden a nabídne vám další porci krásných leteckých pohledů na českou krajinu.

- Po roce 1999 také došlo k velkému obratu v zastoupení různých stavebních typů rozhleden. Nejvíce nově stavěných rozhleden je z kovu a druhým nejvíce zastoupeným typem jsou relativně jednoduché a investičně nenáročné dřevěné rozhledny.

- Rozhledna na Chlumu, z níž pan Munzar ukazoval místo krvavé bitvy u Hradce, byla v roce 1999 stržena a na jejím místě nyní stojí moderní telekomunikační a vyhlídková věž.

Rozhledna na Babím Lomu u Brna je postavena na skalnatém ostrohu.

V krajinách rozhleden - Jizerské hory

Cestopisný ale i filosofující seriál o českých, moravských a slezských rozhlednách, o středoevropském "rozhlednovém fenoménu", o schopnosti zastavit se a podívat se na život trochu z nadhledu.

"Z příběhů o stavbách rozhleden na nás dýchne zapomenutý fortel našich předků. No není to úžasné - nejstarší železná rozhledna v Čechách se stavěla celých sedmnáct dnů?! Navštívit rozhlednu znamená, mimo jiné, poklonit se práci našich předků - ať těch německých nebo českých," říká Luděk Munzar na konci čtvrtého dílu pořadu Rozhlédni se člověče a má pravdu.

K putování po prvním "rozhlednovém" regionu, po Jizerských horách je třeba značné dávky česko-německého smíření, neboť takřka všechny rozhledny stojící na tomto území jsou původně německé. Nejvíce tohoto usmíření musel v sobě najít právě Luděk Munzar, který jako jediný ze štábu byl tak trochu pamětníkem oněch zašlých časů. Našel je, a díky tomu můžete spolu s ním vychutnat historii a současnost všech jedenácti stojících jizerskohorských rozhleden.

- Unikátní objekt vysílače a hotelu na Ještědu - byť není typickou rozhlednou - dostal ocenění Stavba 20. století a v roce 2006 byl vyhlášen kulturní památkou ČR.

- Vyhlídková restaurace Petřín na okraji Jablonce nad Nisou prošla rozsáhlou rekonstrukcí a od podzimu roku 2001 opět slouží návštěvníkům.

- Nejstarší železná rozhledna v Čechách, Slovanka, byla opravena zásluhou dobrovolného občanského sdružení nákladem 350 tisíc Kč. Od července 2000 je opět veřejnosti přístupná.

- V oblasti Jizerských hor a Ještědského hřbetu vyrostly v posledních letech 3 nové vyhlídkové objekty: na nejvyšší hoře Jizerských hor - na Smrku, u Nové Vsi na Jablonecku a na Rašovce u Liberce.

V krajinách rozhleden - Děčínsko

Na území dnešního Děčínského okresu, bylo v minulosti postaveno téměř 40 vyhlídkových staveb, což je rekord, který nikde jinde v republice nemá obdoby. I když z nich dnes můžeme navštívit jen necelou čtvrtinu, je i dnes návštěva tohoto našeho nejsevernějšího okresu zážitkem. Můžeme zde vidět majestátný Děčínský Sněžník, útulnou Jedlovou, ale i zanikající železnou rozhlednu na Studenci. Právě zde se nacházejí i ony pitoreskní dřevěné budky na skalních ostrozích, jejichž záběry jsou použity v úvodní a závěrečné obrazové montáži. Tyto záběry ve scénáři předepsány nebyly a televizní štáb na ně přišel úplnou náhodou. To když se pilot vojenského vrtulníku na konci třetího, posledního "vrtulnílkového dne" zeptal: "A ty skalní budky na Děčínsku znáte?" Udivené pohledy ho přiměly k poslednímu vzletu, díky němuž jsem získaly ty nejromantičtější záběry jaké lze v Čechách asi pořídit. Škoda, že tento jediný den s námi Luděk Munzar, průvodce pořadu Rozhlédni se, člověče, nelétal. Ale nebojte se, o jeho věčně chlapecký úsměv ani v tomto pokračování nepřijdete.

- Rozhledna na Děčínském Sněžníku může opět nabídnout turistické zázemí. Na místě chaty vyrostl v roce 1999 nový výletní objekt.

- Honosná restaurace s rozhlednou na Hrádku u Varnsdorfu byla na poslední chvíli zachráněna, velkým nákladem zrekonstruována a opět zpřístupněna návštěvníkům.

- Nová rozhledna spojená s telekomunikačním vysílačem vyrostla v roce 2003 na Sokolím vrchu u Děčína.

- Obec Merboltice už několik let usiluje o obnovu zaniklé rozhledny na Strážném vrchu. V roce 2006 by její úsilí mělo být korunováno úspěchem.

- Bohužel, ani rozsáhlé dobrovolné sbírky na záchranu železné rozhledny na Studenci zatím neumožnily její záchranu.

V krajinách rozhleden - Krušné hory

"U Krušných hor si každý okamžitě musí všimnout jejich tvaru, který připomíná podlouhlý úzký pás. Tomu se přizpůsobili i staří turisté, kteří jako hlavní trasu vyznačili tzv. hřebenovku. Na jejím vybudování se začátkem tohoto století podílely prakticky všechny severočeské horské spolky. Vznikla tak dálková turistická cesta, která v konečné podobě vedla ze Sněžky až na Háj u Aše a podél své trasy nabízela, jako turistické bonbonky, rozhledny a jejich daleké výhledy," zní slova komentáře. Po této trase se vydal i televizní štáb pořadu Rozhlédni se, člověče. Vrtulník České armády posadil Luďka Munzara na trosky rozhledny stojící kdysi v Nakléřovském průsmyku, či zaletěl s ním na Komáří vížku zavzpomínat na film Dědeček automobil, který se v těchto místech natáčel. Další rozhledny objel televizní štáb už bez Luďka Munzara a pouze se statečnou služební škodovkou. K překrásným výhledům z rozhleden na Plešivci či Hoře Svaté Kateřiny pak přiřadil i vynikající oběd v restauraci Bleiberg s rozhlednou Bublava nedaleko Aše. Ano, v několika málo případech se z putování po rozhlednách stalo i putování po vynikajících restauracích. Snad můžeme prozradit, že ta nejlepší byla asi na Jedlové u Rumburka.

- Kamenná rozhledna v Hoře Svaté Kateřiny prošla výraznou rekonstrukcí a v roce 2002 byla opět zpřístupněna veřejnosti.

- Hotel s rozhlednou na Klínovci prochází v letech 2005-2007 nákladnou opravou.

- Také vyhlídková restaurace na Strážišti u Chomutova se v roce 2006 opravuje, a to po požáru, který ji zničil v roce 2003.

- Návštěvníci rozhledny na Tisovském vrchu u Nejdku již mají možnost občerstvit se v malé chatce při věži. Ta byla obnovena v roce 1998.

- Opravena a navýšena byla také věž u chaty na Plešivci.

- V Krušných horách vyrostly dvě nové rozhledny: v Lubech (dřevěná věž u golfového hřiště) a na Dlouhé louce u Oseka (vysílač s vyhlídkovou plošinou).

V krajinách rozhleden - Západočeské lázně

"Lázeňské rozhledny se přece jen trochu liší od podobných staveb v jiných oblastech. Především svým umístěním. Nenajdete je na žádných vysokých vrcholech, ale vždy v blízkém okolí města, s pokud možno snadným přístupem, někde dokonce usnadněným lanovou dráhou," tak zní moudrý komentář Luďka Munzara. A přece právě tady, na svahu nad Karlovými Vary, se televizní štáb, spolu s Luďkem Munzarem, ocitl v největším nebezpečí. To když žigulík, kterým je nezištně vezl majitel restaurace Diana klikatými cestičkami k rozhledně Karla IV. při otáčení zůstal nebezpečně viset nad svahem. Záběry, v nichž Luděk Munzar statečně tlačí řvoucí automobil, sice neuvidíte, ale jsou navždy uloženy v mysli všech přítomných. Nakonec však vše dobře dopadlo, a tak v dalším dílu pořadu Rozhlédni se, člověče uvidíte nejen všechny karlovarské rozhledny, ale i rozhledny Mariánských a Františkových Lázní, ba i zapomenutou rozhlednu nad lázněmi Kyselka, kterou ani navigátor vrtulníku České armády nemohl najít...

- Rozhledna na Bohušově (nebo také Šibeničním) vrchu v Plané u Mariánských Lázní už opět slouží veřejnosti. Město ji nechalo v roce 1999 opravit.

- Zapomenutá rozhledna na Bučině u Kyselky už opět láká návštěvníky. V roce 2003 dostala její vyhlídková plošina slušivou stříšku.

- Vyhlídková kavárna Kamzík v Mariánských Lázních i v roce 2007 hledá vhodného majitele, který by investoval do její rekonstrukce.

Kromě rozhleden zdobí výšiny kolem Karlových Varů a Mariánských Lázní řada starých i nově postavených altánků. V obou lázeňských městech existují nadace, které se snaží vrátit lesk i těmto drobným vyhlídkových stavbám.

V krajinách rozhleden - Šumava

"Šumava nám přinesla další z podob zdolávání rozhleden. Nemusí to být jen pohodlná lázeňská procházka, nemusí to být jen rodinný výlet či vlastivědná výprava. Může to být, jako v případě zapomenutých vojenských hlásek, i jisté dobrodružství. Výstup na takovou kymácející se železnou věž to je kus sebezapření, kus odvahy, který podstoupí už jen opravdoví zarytí příznivci dalekých výhledů," shrnuje Luděk Munzar na konci osmého pokračování pořadu Rozhlédni se člověče zkušenost, ke které přišel televizní štáb při zdolávání zapomenutých vojenských věží na Šumavě.

Ano, Šumava to není jenom jedenáct tradičních turistických rozhleden, ale i dobrodružství z objevování a slézání vidových hlásek, které tu zbyly po vojácích Pohraniční stráže. Na jednu z nich, na Kraví horu, se odvážil vyšplhat už jen režisér Bedřich Ludvík s kameramanem Josefem Nekvasilem. Pan Luděk Munzar zůstal tentokráte velice rozumně raději dole. Záběry krajiny, které tam pořídili uvidíte, ale záběry v nichž režisér Ludvík snaživě nahrazuje Luďka Munzara neušly přísnému oku dramaturga celého cyklu Milana Vacka a musely pryč. Ale věřte, není to škoda. Luďka Munzara jen tak někdo nenahradí!

- Vrchol Čerchova už neobklopuje ostnatý drát. V roce 1999 ji získal zpět Klub českých turistů a okamžitě se pustil do její opravy. Od léta 2000 rozhledna opět slouží veřejnosti.

- Rozhledna na Poledníku upravená z bývalého vojenského objektu se stala jedním z nejatraktivnějších míst Šumavy. Další podobné vojenské věže, na Dyleni a na Velkém Zvonu v Českém lese, bývají otevřeny příležitostně jednou za rok.

- Klostermannova rozhledna na Javorníku opět nabízí daleký kruhový výhled, a to díky nástavbě dokončené v roce 2003.

- Někdejší vojenská hláska na Kraví hoře v Novohradských horách byla přestavěna na telekomunikační a vyhlídkovou věž s bezpečným přístupovým schodištěm. Stala se tak naší nejjižnější rozhlednou.

- Nové dřevěné rozhledny vyrostly např. na Boubíně či na Granátníku (na severovýchodním výběžku masívu Kleti).

V krajinách rozhleden - Orlické hory a Jeseníky

"Ano, příběhy, rozhleden jsou i příběhy lidí. Za stavbou každé z těch krásek se ukrývají lidské osudy. Pohlédněte do kraje a pomyslete na všechny ty, kteří nám ten pohled umožnili. Když stoupáme vzhůru na vrcholky rozhleden není to žádný útěk od lidí. Je to jen jiná cesta k lidem, ke všem lidem. K těm, kteří tu cestu vzhůru vystoupali dávno před námi," tato závěrečná slova Luďka Munzara se týkají rozhledny na Háji u Šumperka o jejíž stavbu takřka po celý dospělý život usiloval pan Josef Janků ze Šumperka a nakonec se jejího otevření nedožil. A ještě jeden lidský příběh: Když původní rozhledna na Háji v roce 1953 shořela, narodil se v Šumperku spoluautor a režisér pořadu Rozhlédni se, člověče - Bedřich Ludvík. Celé dětství se pak chodil s rodiči dívat na kopec, kde stávala rozhledna. Za pětačtyřicet let potom, v roce 1997, kdy je slavnostně na Háji otevřena rozhledna nová, začíná tento, teď už zralý muž, připravovat pro Českou televizi patnáctidílný pořad o rozhlednách Rozhlédni se, člověče. Ano, rozhledny to jsou především příběhy lidí.

- Pradědská rozhledna byla znovu postavena! Věrná kopie původní historické věže bohužel nevyrostla u nás, ale v Německu na vrchu Wetzstein. V roce 2003 ji tam postavilo sdružení bývalých rodáků z Jesenicka.

- Kudlichova rozhledna na Strážišti u Úvalna se v roce 2000 dočkala kompletní rekonstrukce a zpřístupnění. Největší prostředky na opravu poskytly spolky a organizace z Německa a Rakouska.

- V oblasti Jeseníků vyrostly nové dřevěné rozhledny na Vyhlídce u Krnova, na Strážnici u Liptaně a na Šancích u Jakubčovic.

- Vyhlídková věž na Suchém vrchu v Orlických horách už opět slouží návštěvníkům. Bohužel, vedle stojící chata v roce 2003 vyhořela.

V krajinách rozhleden - "zbytek Moravy"

Autoři pořadu Rozhlédni se, člověče Jan Nouza a Bedřich Ludvík se už předem omlouvají všem Moravanům za název posledního regionálního dílu - "Zbytek Moravy". Avšak z "rozhlednového hlediska" je území na jih od Jeseníků opravdu jakýmsi "zbytkem Moravy". Zatímco v Jizerských horách jsou rozhledny od sebe vzdáleny doslova pár kilometrů, tady musíte za každou rozhlednou putovat dlouhé hodiny. Přesto, anebo možná právě proto, že zde rozhledny nemají takové zastoupení a tradici, najdete na "zbytku Moravy" samé rozhlednové originály. Např. Minaret v parku Lednického zámku. Pozoruhodné je už to, že stojí v naprosté rovině. Ještě pozoruhodnější je fakt, že je nejstarší rozhlednou u nás. Tady, na "zbytku Moravy", zažil televizní štáb při hledání naší nejvýchodnější rozhledny asi nejdramatičtější okamžiky svého vrtulníkového létání. To když se snášel s nebe na náves či hřiště a ptal se překvapených místních lidí kde je rozhledna na Kozubové.

- Morava už není popelkou mezi rozhlednovými kraji. Od natočení pořadu na jejím území vyrostlo více než 30 nových rozhleden!

- V oblasti Beskydů: dřevem opláštěná telekomunikační a vyhlídková věž na Čartaku, kovové rozhledny na Velké Čantoryji a na Kabátici u Frýdku-Místku a betonová věž na Bílé hoře u Kopřivnice.

- V oblasti Bílých Karpat: multifunkční kovové věže na Travičné u Tvarožné Lhoty a u Lhotky západně od Uherského Brodu či na Velkém Lopeníku u Bojkovic.

- V oblasti Chřibů: unikátní kamenná rozhledna na Brdu či jednoduchá dřevěná rozhledna v Modré u Uherského Hradiště.

- V širším okolí Brna: krásná zděná rozhledna na Klucanině u Tišnova a jen několik kilometrů odtud vzdálený kovový stožár s vyhlídkou na Čebínce, či betonová věž na Podvrší u Blanska.

- Na Vysočině: zděná rozhledna na Karasíně u Bystřice nad Pernštejnem, kovové konstrukce na Oslednicích u Telče, na Rosičce u Sázavy či na Horním lese u Rovečného.

- Opraveny byly rozhledny na Réně u Ivančic, na Svatém kopečku u Olomouce a na Prašivé v Beskydech.

Rozhledny v číslech

V tomto díle se k Luďku Munzarovi (poprvé a naposledy) přidá spoluautor pořadu Rozhlédni se, člověče, vedoucí katedry mechatroniky na Liberecké technice a současně sběratel rozhlednových pohlednic a znalec našich rozhleden, Ing. Jan Nouza. Mimochodem: za vznik autorského tandemu a snad i přátelství vděčí Jan Nouza a Bedřich Ludvík onomu často zpochybňovanému prostředku mezilidské komunikace - Internetu. Byl to právě Internet, na který se Bedřich Ludvík obrátil poté, co dostal souhlas Tvůrčí skupiny k natáčení a zároveň zjistil, že u nás neexistuje žádná vyčerpávající kniha o rozhlednách. V zoufalství vepsal do vyhledávacího programu na Internetu heslo "rozhledny" a objevil se mu odkaz na jedinou stránku - Rozhledny Čech a Moravy Ing. Jana Nouzy. Jan Nouza vám ukáže nejen dějiny rozhleden v číslech, ale prozradí i rozhlednu, kterou pokládá za nejzvláštnější.

- Počet přístupných rozhleden se zvýšil na více než 180.

- Od roku 1990 bylo opraveno a opětovně zpřístupněno více než 30 historických rozhleden.

- Od natočení cyklu Rozhlédni se, člověče, tedy za 8 let, se rodina rozhleden rozrostla o téměř 100 nových staveb a velkou zásluhu na tom má právě televizní cyklus Rozhlédni se, člověče.

- Nejvýchodnější rozhlednou je dnes věž na Velké Čantoryji v Beskydech, nejjižnější rozhlednou se nově chlubí Kraví hora v Novohradských horách. Splnilo se tak přání autorů pořadu.

- Osud rozhledny na Hrádku u Varnsdorfu měl nakonec šťastně rozuzlení. Celý objekt byl v letech 2003-2006 kompletně zrestaurován.

Stavitelé rozhleden

"Nejstarší rozhledny stojí v naší krajině už bezmála dvě stě let. A přece zatím málokoho napadlo, že každá z nich je uměleckým dílem, že každá z nich je originál. Je to však opravdu tak? Za každou z těchto věží lze opravdu najít jméno architekta, který s ní spojil svůj um a své jméno. Který musel myslet na to, že jeho dílo se na dlouhou dobu stane daleko viditelnou dominantou kraje." Hlas Luďka Munzara vás už po dvanácté zavede do "království rozhleden", nad Českou republiku. Tentokrát vám přiblíží nejen několik nejznámějších stavitelů a architektů, ale vůbec podmínky za jakých se u nás rozhledny stavěly. Právě při natáčení tohoto dílu nám významně pomohl šéfredaktor nádherné kulturní a společenské revue severovýchodních Čech pan Mgr. Jan Strnad, jehož jméno se pravidelně objevuje v závěrečném poděkování. Znovu se potvrdilo, že putování za rozhlednami přináší především setkání s lidmi. Na rozhlednách pak s lidmi zajímavými, kultivovanými, neboť hlupáci nemají potřebu se rozhlížet!

- Od roku 1800 do roku 2006 bylo na území České republiky postaveno více než 420 vyhlídkových staveb.

- V posledních 10 letech se hlavními investory při výstavbě vyhlídkových staveb staly telekomunikační firmy, které postavily více než 50 stožárů sloužících mobilní telefonii a zároveň rozhlížení. Přesto se i mezi těmito multifunkčními věžemi najdou některé, za něž se jejich projektanti nemusejí stydět: např. na Vrátenské hoře u Mělníka či v případě Hrubého Jeseníku na Nymbursku.

- Existují už také projektanti, kteří mají na svém kontě několik rozhleden. Např. Ing. Martin Novák, který je autorem tří atypických dřevěných rozhleden ve východních Čechách (Toulovcova rozhledna na Jarošově u Proseče a její dvojče Barborka u Heřmanova Městce a Borůvka u obce Hluboká). Architekt Svatopluk Sládeček je podepsán pod dvěma projekty: kamenná rozhledna na Brdu v Chřibech a na Velkém Lopeníku v Bílých Karpatech.

- Rozhledny dostávají opět pěkná jména. Kromě již zmíněné Romanky, Barborky, Borůvky či Toulovcovy rozhledny jsou to i další jména jako Boika (u Českých Lhotic), Terezka u Pasek, Panorama u Frýdku-Místku.

Rozhlednové rarity

Už po třinácté vás obrazová montáž, hlas Luďka Munzara a stejnojmenná písnička Bedřich Ludvíka, uvede do pořadu Rozhlédni se, člověče. Tentokráte navštívíte místa, na nichž už stojí několikátá rozhledna a rozhledny, jež v sobě sdružují několik funkcí. Někdy měl štáb ČT štěstí a narazil na unikátní okamžiky. To, když třeba přijel na nepřístupnou vyměřovací věž na Melechově a ona byla otevřená a ještě v ní seděl radioamatér navazující dálková spojení. Jindy měl štáb smůlu. To, když si muž z obecního úřadu v Trutnově vzal špatné klíče a kamera se tak nemohla podívat do unikátní Gablentzovy rozhledny-památníku. Celkově se však dá říct, že natáčení provázelo mimořádné štěstí. Z pětadvaceti natáčecích dnů pršelo jenom tři dny. Během 8000 najetých kilometrů se nikomu nic nestalo. Mimo Praděd se podařilo natočit všechny české, moravské a slezské rozhledny z vrtulníku. Zkrátka zdá se, že nebesa chtěla, aby pořad Rozhlédni se, člověče byl natočen!

- Unikátní rozhledna Gablenzova památníku bývá přístupná v létě, zejména pak ve výroční den konání bitvy u Trutnova, která se odehrála 27. 6. 1866.

- Rozhledna na Chlumu, poblíž bojiště u Hradce Králové, už neexistuje. V roce 1999 byla stržena. Na jejím místě nyní stojí moderní telekomunikační a vyhlídková věž.

- Věž observatoře na Milešovce je od roku 1998 opět přístupná veřejnosti. Nabízí se z ní jeden z nejkrásnějších pohledů na České středohoří.

- Vyhlídková věž kostela na Křížovém vrchu, která byla v době natáčení prakticky v ruinách, byla zachráněna a v roce 2004 opět zpřístupněna pro veřejnost.

- Z devíti zděných měřických věží se zatím podařilo zpřístupnit alespoň jednu - na Studeném vrchu v Brdech. Od roku 2005 bývá každé léto otevřena.

Zapomenuté rozhledny

"Jsou rozhledny, o nichž se často mluví a jejichž historie je notoricky známá. O víkendech, o prázdninách je navštěvují stovky lidí. Ale jsou také rozhledny, o nichž vědí jen místní lidé či pár zasvěcených fandů. A jsou také stavby, které i v dnešní době, která jinak rozhlednám přeje, spějí k zániku, často před zraky nechápajících místních obyvatel. Právě o těchto zapomenutých či ohrožených rozhlednách chceme vyprávět."

Putování po rozhlednách Čech, Moravy a Slezska se pomalu chýlí ke konci. V předposledním pokračování pořadu Rozhlédni se, člověče vás herec Luděk Munzar, kameraman Josef Nekvasil a režisér Bedřich Ludvík zavedou za zapomenutými nebo opomíjenými rozhlednami. Není jich moc, ale jsou. Patří k nim např. Zelená hora u Chebu, kterou v jednom z turistických průvodců prohlásili dokonce za zbořenou. Patří k nim jistě Kostelní vrch u Stodu, Libníkovice u Hradce Králového, Kohout u Benešova na Ploučnicí apod. Dnes už víme, že premiérové odvysílání pořadu upozornilo lidí na řadu chátrajících rozhleden a některé z nich byly opravdu zachráněny. Veřejnoprávní televize tak cyklem Rozhlédni se, člověče vrchovatě naplnila své poslaní. Své rozhledny nesmíme nechat spadnout! Národ, který se nerozhlíží, je odsouzen k sebezhlížení a žabomyším válkám!

- Unikátní Schillerova rozhledna v Kryrech je opět veřejnosti přístupná. Na věž se vrátil i dřevěný ochoz.

- Někdejší Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu byla v roce 2005 zrekonstruována a předána turistické veřejnosti.

- Rozsáhlé opravy prodělaly také rozhledny v Libníkovicích, v Roudnici i v Jičíně.

- Zásluhou soukromého majitele se podařilo zachránit Tichánkovu rozhlednu na Táboře u Lomnice nad Popelkou.

- Nádherně zrekonstruovány byly také vyhlídkové restaurace na severu Čech: Petřín v Jablonci nad Nisou, Větruše v Ústí nad Labem či Hrádek ve Varnsdorfu.

- V Sokolově se podařilo znovu vybudovat rozhlednu na Hardu, z níž už zbýval jen kamenný sokl. Vypadá prakticky stejně jako originál z roku 1907.

Jak se staví rozhledny

Dokumentární cyklus Rozhlédni se, člověče končí. V jeho posledním díle navštívíme lidi, kteří postavili, či usilují o postavení nějaké rozhledny. Mezi jinými třeba i Ivana Havla, který má rozhlednu jakou součást chalupy. Končí létání nad Českou republikou, končí laskání se s českou krajinou. Nebuďte smutní. Jděte na kopec a postavte rozhlednu. Přísloví praví: muž má zplodit syna, postavit dům a zasadit strom. My dodáváme - a postavit rozhlednu. Vždyť dvě stě let staveb rozhleden v Čechách, na Moravě a ve Slezsku to už je nějaká tradice, to už je něco jako národní povahový rys. Loučí se s vámi průvodce pořadem Luděk Munzar, kameraman Josef Nekvasil, autoři Jan Nouza a Bedřich Ludvík, z nichž posledně jmenovaný pro vás složil a nazpíval ústřední písničku a celý projekt režíroval. Vzhůru na rozhlednu! Krásná jitra a pěkný výhled!

- Sdružení obcí Kokořínska zrealizovalo vizi na rozhledny na Vrátenské hoře a rozhledna byla otevřena 28. 10. 1999 za účasti několika tisíc lidí.

- Svépomocné aktivity a ochota pomoci hraje roli při výstavbě či opravě rozhleden i dnes. V minulých letech úspěšně proběhly sbírky na obnovu rozhledny Slovanky v Jizerských horách, na opravu Dobrošova u Náchoda či na rekonstrukci Kurzovy věže na Čerchově.

- V současné době existuje několik desítek projektů nových rozhleden: od jednoduchých dřevěných konstrukcí, jejichž realizaci si předsevzaly malé obce či spolky, až po velkorysé návrhy, pod nimiž jsou podepsáni význační čeští architekti a na jejichž realizaci se podílejí i peníze z Evropské unie.

1. sezóna

Přehled

Série

Tvůrci

Komentáře

Videa

Fotky

Články

Zajímavosti

Česká republika

Dokumentární

Rozhlédni se, člověče

Rozhlédni se, clovece

Cyklus dokumentů o českých, moravských a slezských rozhlednách. Díky České televizi se k vám dostává ojedinělý, průkopnický projekt. V něm, ač se to zdá neuvěřitelné, dochází poprvé v našich dějinách k zachycení historie, současnosti i budoucnosti českých, moravských a slezských rozhleden. Projekt je to o to záslužnější, že o rozhlednách stojících na území České republiky neexistovala až doposud žádná soustavná literární práce.

Série seriálu Rozhlédni se, člověče

Rozhlédni se, clovece

Série 1Epizody 15

VOD žebříčky

Série 1•Epizody 15

VOD žebříčky

Série 1Epizody 15