Jak tvrdí producent a dramaturg cyklu Karel Spurný, v pravou chvíli se sešli na pravém místě ti praví lidé. "Původně jsem o cyklu neuvažoval. Chtěl jsem natočit toliko Cimršantán, tedy přednášku o působení Járy Cimrmana v kabaretech, jehož zkrácenou podobu jsem slyšel v Českém rozhlase na Silvestra '98. Oslovil jsem doc. Jiřího Šebánka, sešli jsme se, slovo dalo slovo - a já si odvážel hromadu libret tzv. seminářů Salónu Cimrman... Následovala fáze selektivní, etapa společného připisování věci nových a škrtání starých. Zakladatel Salónu Cimrman i ostatní protagonisté badatelského týmu přitom projevili přání natáčet v kulturním minicentru Nostalgická myš v Šemánovicích u Kokořína, kde také vznikla ona původní rozhlasová silvestrovská nahrávka a kde je Mistrovu dílu více než nakloněné publikum. To místo důvěrně znám, neboť jeho duchovním otcem je Ondřej Suchý, s nímž jsem 10 let spolupracoval na pořadu Kavárnička dříve narozených. A navíc, dodnes tam každé léto na pár dní zajíždím. Těch 7 dílů vznikalo v rozmezí let 1999-2000. Z, přiznejme to otevřeně, ekonomických důvodů vznikaly vždy dva televizní scénáře současně a natáčely se souběžně dva pořady. Poté se půl roku pracovalo na dalším "dvojáku". Vše vyvrcholilo zcela původním a novým projektem o objevení hrobu českého génia - kde jinde než na šemánovickém hřbitůvku. V tomto pořadu už obyvatelé Šemánovic nebyli pouhým „pasivním“ publikem. Etablovali se jako noví adepti oboru cimrmanologie a projevili též netušené herecké vlohy." (Česká televize)