Nimeh-ye penhan

Úředník je vyslán z Teheránu, aby vyslechl poslední odvolání ženy odsouzené k smrti, politické vězeňkyně. Jeho žena Ferešteh Samimiová, s níž je ženatý téměř 20 let, mu píše dopis, který si má přečíst, až dorazí do hotelu – vypráví v něm o svých studentských letech během revoluce v roce 1978. Jeho žena mu líčí události prostřednictvím flashbacků, zatímco on čte: odjíždí ze své rodné provincie na stipendium, připojuje se ke komunistické mládežnické skupině, vyhýbá se zatčení a dostává se pod vliv uhlazeného staršího muže, Rúzbeha Džavída, redaktora literárního časopisu. Ferešteh žádá manžela, aby vyslechl ženu, které hrozí poprava, ženu, a tedy jednu ze skrytých tváří Íránu.