Smazaný uživatel
1 574 bodů •
8
Poslední režijní pokus Hugo Haase v domácím prostředí. A odhlédneme-li od předchozí Bílé nemoci, pak je to, podle mého názoru, pokus nejúspěšnější. Naplno se zde projevuje Haasovo tíhnutí k melodramatu, které později v USA s většími či menšími úspěchy dál rozvíjel, přesto nechybí ironie, humor a nadhled. Příběh, rámovaný vyprávěním dvou drben v parku, je řemeslně čistě zvládnutý, bez zbytečného patosu, často i velmi civilně zahraný, a dovolím si spekulovat, vizuálně a střihově velmi poučený soudobou americkou či francouzskou tvorbou, žádné klopotné vyprávění jako od Innemanna či Špeliny. Nezbývá než si postesknout, že tento film je naším rozloučením nejen s velkým českým komikem, ale i všestranným umělcem.
Co se šeptá
Gossips
Između dva oca
Med dvema očetoma