Císař Maxmilián se při návštěvě jednoho venkovského zámku vypraví do podhradí v převlečení za pacholka. Spřátelí se s vysloužilým tamborem, který se zamiloval do dcery místního rasa, Ančičky. Společníci jsou obviněni lstivým vrchním správcem z napomáhání loupežníkům a mají být popraveni.
Pohádka z těch lepších. Plusem je rozhodně natáčení v reálných exteriérech, například ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde se točila i nechvalně přijatá pohádka Dvanáct měsíčků. Příjemné je účinkování osvědčeného Ondřeje Vetchého i Petra Rajcherta, tehdy ještě člena Chinaski. Obrazy podmalovává hudba Jana Hrubého a skupiny Kukulín v někdejší sestavě s flétnistou Martinem Čechem. Ti si také všichni ve snímku zahráli muzikanty, dobře je lze vidět v závěrečné scéně.
V této pohádce je pěkně a velmi povedeně vyjádřený motiv z románu "Princ a chuďas". Princ nebo-li císař (Ondřej Vetchý) se rád převléká za chudáka, aby zjistil, jak žijí poddaní. Z chudáka se mu najednou nedaří dostat se zpět do postavení císaře. Ve finále trumfuje, stává se opět císařem a pokoří nepoctivce v čele se správcem panství. Krom tohoto je však pohádka jinak velmi chudá na zajímavé příběhy a zápletky. Nepříliš přesvědčivě zvládnuté role ostatních herců vyvažuje velmi zdařilý výkon herce Ondřeje Vetchého. Nejedná se o žádnou výpravnou pohádku - málo herců, málo komparzu, málo kulis, patrný omezený rozpočet. Přesto oceňuji alespoň vhodně vybraný zámek (byť téměř bez inventáře) a některé venkovské chalupy.