liborek_
7 283 bodů •
6
Jako televizní dokument podprůměrné, raději ani nedomýšlím, jak vypadá "ostrá" kinoverze, která - soudě dle mezinárodních ocenění - byla převážnou většinou hodnocena pouze dle sympatií k hlavní postavě příběhu. Film lze vnímat jako svědectví o jednom zjevení, ale také se na něj lze koukat jako na mozaiku poskládanou ze střípků lidové kultury, tradic, slovesnosti apod - viz stále živá tradice poutí k "posvátným" místům nebo přípravy a průběh svatby. Co se pudla věci týče, můj skepticismus zůstal neotřesen :-) Správně to vyjádřil už v úvodu jeden z výletníků - "Človek musí tomu veriť..." A já dodávám: Čeština zná hezké pořekadlo, že přání je otcem myšlenky a také že kdo věřit chce, věřit bude. Tím bych debatu o nedebatovatelné věci ukončil... Možná bych jen ještě poukázal na všudypřítomné otravné katolické fráze, vyslovované se stále tímtéž patosem, nechtěně komický výstup kněze při bohoslužbě ("Máme mamu... Máme našu dobrů mamu... Božsků mamu!") a pozoruhodný okamžik, při kterém zaznělo: "Toto moje zjavení je posledné (následuje mohutný pláč zástupů), milujem vás a ďakujem všetkým že jste to pre mňa spravili... (pláč pokračuje)." Lidská psychika je věru věc složitá....