Biyaheng lupa

Autobus vyjíždí z rušné Manily a míří do odlehlejší jihovýchodní části země. Veze pestrou skupinu cestujících z různých společenských vrstev a každý z nich má svůj vlastní příběh, který vypráví svým vlastním hlasem. Během dlouhé cesty, zatímco si cestující v mysli třídí svou minulost a budoucnost, se v přítomnosti dějí věci, ať už z vlastní vůle nebo z prozřetelnosti, které jejich cestu činí nezapomenutelnou – autobusu praskne pneumatika, píseň vyvolá slzy, motýl způsobí rozruch, fotografie se ztratí, někdo dostane kamenem do hlavy, některá srdce jsou zlomena, jiná se uzdraví. Jízda autobusem je metaforou životní cesty a klade otázky o životě a smrti a o tom, kde přesně leží hranice mezi svobodnou vůlí a osudem.