Vizuální orgie v podání Andersona. Příběhově slabší, díky povídkovému formátu, ze kterého šlo vytěžit mnohem víc. Příjemných, umělecky a herecky nadupaných, 7/10
Konečně jsme se dočkali povídkového snímku od Wes Andersona, sice není bez problémů, ale fanouškům režisérova stylu by měl bohatě stačit. Je tu vše, co můžete od Wese očekávat: ikonický divadelní vizuál s výraznými barvami, kvalitní herecká paleta, suchý humor s potlačenými emocemi a samozřejmě nesmí chybět i vypravěč. S tímto vším se zdá povídkový formát skvělá volba a z velké části tomu tak opravdu je, ale furt se nemůžu zbavit lehkého pocitu neuspokojení. Možná to je díky malému prostoru samotných povídek, ve kterých se přitom nachází tuny informací nebo možná pomalému tempu, které nefunguje tak dobře jako Andersonovo bláznivé a akční scény. Celkově se stále jedná o solidní snímek, který může být obtížnější na sledování. A podle mého názoru to je i jeden ze slabších režisérovo počinů.
Už jste si někdy položily otázku jaký by bylo sledovat filmovou adaptaci posledního čísla časopisu, který jste nikdy nečetli? Já také ne, ale Wes Anderson očividně ano.
Sledujeme tři příběhy novinářů, kteří píší zároveň sledovaný příběh, svázaný dohromady jedním časopisem. Každý redaktor, má svůj charakter, který se dozvídáme zkrze způsob jakým příběh vypráví, použita slova a hlavně tím, že v příběhu opravdu účinkuje. Koncept filmu je jedinečný a tak si myslím, že by ho každý měl vidět. Už jen proto, aby veděl co všechno se s tímto médiem dá dělat.
Urcitě to není můj oblíbený snímek, ani bych ho nezařadil mezi mé nejoblibinější, ale to co vám je nabízeno, film zvládá s naprostým přehledem, a tak mu nemohu odvrátit nálepku opravdu kvalitního filmu.