Klajnik
9 173 bodů •
8
Když tomu okolnosti a doba dají, tak může davy strhnout ve velkym i takový směšný a ošklivý kretén, jakým Hitler byl. Francie chtěla Německo zadupat do země skrze tvrdé podmínky Versailleské smlouvy (před čímž varoval americký prezident Woodrow Wilson) za to, co si Německo dovolilo (ačkoli nikoli samo), čímž ale vytvořili podmínky, které se později celé Evropě vymstily. Hitlerovy plamenné projevy a touha pozdvihnout Německo z pokoření a bídy, jež byla přímým důsledkem první světové války, rezonovaly a série dílčích politických úspěchů ho nakonec vyvedla na vrchol moci. Je to ovšem zvláštní, protože Hitler byl ve své afektované teatrálnosti směšný. Rozhodně ale dokázal zaujmout, ačkoliv to byl ošklivej chlap s hnusnym knírkem a ulízlou patkou. Napadá mě, že s Nietzschem má společnou nejen tu teatrálnost, ale i velikášství spjaté s orientací na vyšší cíle. Jenže Nietzsche byl opravdový génius, který se všem lidem, co na to maj, snažil dát pozitivní program. Hitler byl ale omezenej demagog, kterej po sériích úspěchů, které ho vynesly na vrchol moci, propadl dojmu o vlastní genialitě. Výsledkem jeho "geniality" však byla omezená rasová ideologie, z níž vzešly vyhlazovací tábory, milióny mrtvých, (nejen) rozbombardovanej Berlín a i nakonec kulka ve vlastní hlavě. Srovnával se s Napoleonem, ale přitom jeho taktikou bylo jen překvapivě a rychle dobýt jinou zemi s pomocí perníkem nadopovaných vojáků. To je krásně psáno v Ohlerovo knize - Totální Rauš. V závěru války byl Hitler závislej na takovym koktejlu tvrdých narkotik, že i vstříc jasné porážce ujížděl na megalomanských vizích a hodlal Němce nechat bojovat do posledního muže. Neúspěchy dával za vinu všem ostatním, takže pokud Němci nejsou schopni vyhrát, tak ať klidně všichni pojdou. Zajímavé je, že původně říkal, jak chce Německo pozdvihnout, ale nakonec Němce dovedl jen vstříc obrovské tragédii. To proto, že chtěl hlavně pozdvihnout sám sebe, být na vrcholu moci a stát se vládcem Evropy. Chtěl svět přizpůsobit své omezené mysli a svým retardovaným představám o tom, co je správné a čisté. S každým dalším úspěchem věřil čím dál víc, že je k tomu předurčen, což ho zaslepovalo. Ovšem běžné Němce z toho nelze vyviňovat. I oni se nechali zaslepit. Měli vědět lépe! Mně se to ale dnes kecá, žejo... Po zkušenostech 20. století dokážeme již tyhle sračky lépe rozpoznávat a jsem vůči nim více obrněni. Naším současným nepřítelem je hlavně paralyzující konformita. Ale taky lze pozorovat, že na poučení z minulého století se opět zapomíná. Holt to je ten "věčný návrat téhož". Lidé jsou furt příliš omezení a přízemní tvoři, kteří propadají dojmům, předsudkům, iluzím a afektům. Podléhají resentimentu, stádnosti i konformitě. Je smutné, že k tomu, aby se společnosti poučili, tak jednou za čas potřebují narazit. S globálním oteplováním je to to samý. Mluví se o tom už dekády, ale dokud na to doopravdy nezačneme doplácet, tak nebude dostatečná vůle. Až nás to ale pálit začne, tak už bude pozdě. Jakmile se tato kola roztočí, tak se jen ta nezastaví.
Apokalypsa: Vzestup Hitlera
Apocalypse: Hitler
Apocalypse: The Rise of Hitler
Apokalypsa - Hitler
Hitler - ett ondskans sändebud
Hitlers vei til makten
Världens undergång: Hitler tar makten
Апокалипсис: Гитлер