Pečorin

Na motivy ruského klasického románu. Sice zachovává všechny hlavní dějové linky románu, ale sleduje události ne tak, jak se staly, ale jak se odrážejí v mysli umírajícího hrdiny. Vzniká tak řetězec vzpomínek na život, který prožil, nyní vnímaný jako série nenapravitelných chyb a interpretovaný znovu: je to buď zamyšlení, nebo pokání. Vzpomínky nutí hlavního hrdinu trýznit se nad vlastními minulými pretencemi, které se nyní zdají směšné, mučí ho zoufalství nad jeho dokonalou lhostejností ke všemu kromě sebe sama, vidí hrůzný aspekt zabití svého přítele, zelenáče a chlubila. Posledním činem inteligentního a výjimečného muže je nemilosrdné odsouzení sebe sama.